Nové výzvy mezinárodního práva: Nepraví uprchlíci. Dnes migranti – zítra uprchlíci? Postavení migrantů, kteří potřebují ochranu v mezinárodním právu

Dnes migranti - zítra uprchlíci? Jak můžeme definovat nepravé uprchlíky a jakým způsobem 
k nim vlastně současné mezinárodní právo přistupuje? Především o těchto otázkách se ve dnech 29. a 30. listopadu 2013 přednášelo 
a diskutovalo na půdě Právnické fakulty v Praze, a to v rámci konference VCPL na téma „Nové výzvy mezinárodního práva: Nepraví uprchlíci“. 

Konferenci uspořádalo Výzkumné centrum pro lidská práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy (PF UK) v Praze pod záštitou Pražské kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Konference trvala od pátečního odpoledne až do sobotních večerních hodin a její program byl nabitý do poslední minuty. Páteční odpoledne se neslo v duchu přivítání všech účastníků, kterého se ujal prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. (PF UK).

Následoval příspěvek JUDr. Jána Šikuty (Evropský soud pro lidská práva, ESLP), jenž se zaměřil zejména na možné provázání závazků plynoucích z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod s nepřímou ochranou válečných uprchlíků. Postavením nepravých uprchlíků v rámci mezinárodního práva se zabývala i JUDr. Věra Honusková (PF UK), která svou prezentaci započala nelehkou, ale beze sporu základní otázkou – kdo jsou to vlastně nepraví uprchlíci? 

Doktorka Honusková se dotkla taktéž historických konotací vzniku Úmluvy o právním postavení uprchlíků a předestřela otázku, zda se v současné době nenacházíme v do značné míry podobné situaci. 

Ján Šikuta

Odbornou část pátečního odpoledne následně zakončili Mgr. Petra Levrincová (UNHCR), jež se věnovala postoji UNHCR vůči novým migračním trendům, a profesor Šturma se svým příspěvkem zaměřeným na práci Komise OSN pro mezinárodní právo v oblasti ochrany osob v případě katastrof. Sobotní dopoledne patřilo prvnímu z celkově tří panelů, které byly na tento den pro účastníky připraveny. První panel se věnoval postavení a problematice environmentálních migrantů.

Cílem panelu bylo především vymezit samotný pojem „environmentální migrace“ a pokusit se určit její příčiny, důsledky a význam v dnešním světě. Přednášející se také zamýšleli nad tím, nakolik akutním problémem je skutečnost, že současná definice uprchlíka s environmentální migrací nepočítá, a zda by bylo možné a žádoucí ji mezi azylově relevantní důvody zařadit.

Prvním přednášejícím v tomto panelu byl Mgr. Robert Stojanov, Ph.D. (Akademie věd ČR), jenž se zaměřil na vymezení a typologii environmentálních migrantů. Na něj následně plynule navázala JUDr. Karolína Žákovská, Ph.D. (PF UK), se svým příspěvkem „Postavení environmentálních migrantů v mezinárodním právu“.

Doktorka Žákovská předestřela před účastníky konference otázku, jaká je role mezinárodního práva při ochraně migrujících osob tváří v tvář rozmanitosti příčin a podob environmentální migrace
a mimo jiné se také zamyslela nad tím, zda lze vůbec uvažovat o komplexní právní úpravě této problematiky.

Zániku státu jako důvodu pro migraci a právním důsledkům takovéhoto zániku věnoval svou prezentaci Mgr. Milan Lipovský (PF UK) a zániku,v tomto případě ostrovů, se věnovala i studentka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (PF MU) Barbora Matějková ve svém příspěvku „Migranti z potápějících se ostrovů“. Ta obecenstvo obeznámila s neobvyklým případem žádosti
o azyl, kdy o ochranu před novozélandskými orgány žádal kiribatský státní příslušník – právě
z environmentálních důvodů.

Z jiného úhlu se na problematiku environmentální migrace podívala poslední účastnice prvního panelu – studentka PF UK Martina Hájková, která se zaměřila na vztah tohoto fenoménu
s rozvojovými projekty. Po osvěžující přestávce přišel čas na druhý panel, který nesl název „Váleční migranti: Postavení a možnosti řešení jejich situace".

Jak významná může být ochrana prostřednictvím judikatury ELSP?“. Panel zahájil prof. JUDr. Dalibor Jílek, DrSc. se svým příspěvkem „Váleční uprchlíci a možnosti jejich ochrany – dočasná a doplňková ochrana.“ Na profesora Jílka následně navázala Mgr. Eliška Flídrová (PF UK), která si v úvodu své prezentace položila otázku, zda jsou váleční migranti připlouvající po moři chráněni před navracením. V souvislosti s judikaturou ELSP následně také podrobněji rozebrala případ Hirsi Jamaa proti Itálii.

Legalitě zásahů do práva na osobní svobodu migrantů v kontextu EÚLP a judikatury ESLP se věnoval Mgr. Miloš Kulda (PF UK) a migraci jako součást vojenské strategie a implikace pro lidská práva migrantů si jako téma svého příspěvku vybral student PF UK Tomáš Bruner.

Mgr. Miroslav Kaštyl (Poradna pro integraci) přednášel o otázce používání diplomatických záruk
v případech navracení osob do států, kde by těmto osobám hrozilo mučení a jiné nedovolené zacházení, a na souběh extradičního a azylového řízení ve světle judikatury ESLP se zaměřil Mgr. Viktor Kundrák (Kancelář vládního zmocněnce, Ministerstvo spravedlnosti ČR). 

Po přednesení příspěvků a živé diskusi přišel čas na společný oběd a načerpání sil na odpolední program – tedy III. panel a tematický workshop. Problematika vnitřně přesídlených osob – právě tomuto tématu byl věnován třetí panel konference. Cílem panelu bylo nejdříve vymezit samotný pojem „vnitřně přesídlené osoby“.

Jaké jsou její příčiny a důsledky a o jak aktuální problém se v dnešní době týká? Panel svým příspěvkem otevřela JUDr. PhDr. Veronika Bílková, E. MA., Ph.D. (PF UK), která se věnovala otázce práva vnitřně přesídlených osob na odškodnění. Doktorka Bílková ve svém příspěvku upozornila, že v rámci mezinárodního práva lze uvažovat o postupném vzniku práva vnitřně přesídlených osob na odškodnění.

Následně představila reparační režimy, jimž byly vnitřně přesídlené osoby tradičně dle práva lidských práv, mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva podřízeny,a tyto srovnala s ustanoveními upravujícími odškodnění v rámci novějších smluvních instrumentů.  Na doktorku Bílkovou navázala Mgr. Kristýna Andrlová (UNHCR), která se zaměřila na mezinárodní postavení vnitřně přesídlených osob, roli UNHCR v souvislosti s touto problematikou a taktéž se věnovala podobnostem a rozdílům v postavení uprchlíků a vnitřně přesídlených osob se zaměřením na praktickou rovinu a reálné dopady těchto rozdílů na práci UNHCR.

Závěrečný příspěvek III. panelu přednesl Mgr. Michael Murad (FSS MU, PF MU), který se věnoval problematice vnitřně přesídlených osob ve spojitosti se současnou situací na Blízkém východě jakožto územím, kde byl v roce 2012 zaznamenán vůbec největší nárůst počtu vnitřně přesídlených osob na celém světě.

Po III. panelu následoval volně navazující workshop, pořádaný PF MU, s názvem „Postoj české
a evropské společnosti vůči (novým) migrantům a uprchlíkům: analýza diskurzu, trendů a perspektiv budoucího vývoje“. Konference po živé diskusi skončila až ve večerních hodinách. V průběhu bylo položeno i zodpovězeno mnoho zajímavých a klíčových otázek.  Ať již v rámci jednotlivých diskusí či panelů.

Vzhledem k aktuálnosti tématu a rozsáhlosti problematiky nepravých uprchlíků je ovšem zřejmé, že stejně jako bylo velké množství otázek zodpovězeno, tak neméně velký počet nových vyvstal a teprve praxe postupem času ukáže, jakým směrem se definice a postavení nepravých uprchlíků
v mezinárodním právu budou vyvíjet.

Téma bude rozpracováno v připravované publikaci. 

Autorky článku:

Věra Honusková
Šárka Ošťádalová
Eliška Flídrová