Generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland předložil v květnu 2015 Výboru ministrů, tedy nejdůležitějšímu orgánu Rady Evropy, zprávu o stavu demokracie, lidských práv a právního státu 
v Evropě.

V této zprávě v úvodníku Generální tajemník uvádí, že dle historie víme, že tam, kde jsou lidská práva potlačována, směřuje tato situace k převratu. Naopak společnosti, které podporují své občany 
a jejich záruky, lépe dosahují udržitelného míru.

Na základě těchto faktů, hovoří Generální tajemník o potřebách demokratické bezpečnosti¹ (demokratic security), a v souvislosti s tímto upozorňuje, na dvě největší hrozby, kterým v současné chvíli Evropa čelí:

1) nárůst extremistického násilí,
2) krize na Ukrajině.

Nedávné teroristické útoky v Paříži a Kodani byli zničující. Xenofobie, populismus a šovinismus jsou opravdu na vzestupu a vlády musí začít jednat. To by znamenalo daleko přísnější sankce pro jednotlivce, kteří chtějí takovýmito prostředky způsobit újmu. Rada Evropy připravuje první mezinárodní úmluvu, která by pomohla státům stíhat zahraniční teroristické bojovníky.

Je jasné, že takováto smlouva sama o sobě nebude zcela dostačující. V boji proti radikalizaci a extremismu musíme najít vhodnou politickou praxi, která podporuje toleranci. Musíme naučit mladé lidi žít jako osvícené občany. Jinými slovy, generální tajemník vyzývá k demokratické odpovědi.

Jednostranná změna ukrajinských hranic a to pomocí síly, tak jak se to stalo na Krymu, není ospravedlnitelná. Tento způsob vede vždy ke krizi a daleko častěji k válce.

Tato situace by nám ale neměla bránit v pochopení ukrajinského problému, který nezačal a ani neskončil tímto jednáním.

Rozšiřující se korupce, nedostatek nezávislých isntitucí a nezvládnutí moci, příliš oslabil tuto zemi  Kyjev správně uznává, že nová politická dohoda musí podpořit trvalou stabilitu země. Bude zapotřebí revidovat ústavu za účelem decentralizace moci, reformovat soudnictví a chránit lidská práva. 

Rada Evropy nebude šetřit žádné úsilí v tomto procesu, neboť co se v budoucnu stane na Ukrajině, bude mít důsledky nikoliv jenom přes hranice Ukrajiny, ale napříč celou Evropou. Stabilní národy, potřebují stabilní sousedy a je to v zájmu všech států, dát těmto chystaným reformám svoji plnou podporu. Demokratická bezpečnost je sdílenou odpovědností všech národů.

Zpráva se skládá z pěti částí a přílohy, která obsahuje zmíněné výzvy a doporučení k níže uvedeným oblastem:

1) efektivní a nezávislá justice,
2) svoboda slova (projevu),
3) svoboda shromažďování a sdružování,
4) funkčnost demokratických institucí,
5) otevřená společnost a demokratické občanství.

Seznam pěti pilířů není kompletní, ale zahrnuje nejdůležitější aspekty demokratické bezpečnosti.

Parametry byly vybírány v souladu s právními standardy a normami Rady Evropy a odráží zprávy
a doporučení příslušných institucí a orgánů Rady Evropy.

Obzvláště je tímto míněn Výbor ministrů, Evropský soud pro lidská práva, Parlamentní shromáždění, Kongres místních a regionálních orgánů a v neposlední řadě také Komise pro lidská práva 
a Benátské komise.  

Podrobné závěry z této zprávy lze nalézt na webových stránkách:

https://wcd.coe.int/com.instranet.InstraServlet?command=com.instranet.CmdBlobGet&InstranetImage=2742889&SecMode=1&DocId=2263108&Usage=2

Autorka článku. Kamila Hájíčková

__________________________________________________________________________________________________________

¹ Demokratická bezpečnost je stará idea. Již okolo roku 1700 filozové tvrdili, že v demokratických národech (řídících se pravidlem většiny) by si lidé daleko méně vybrali válku, než jejich vůdcové, obávající se těžkých ztrát. Zkušenosti v průběhu posledních 300 let v drtivé většině podporují tento názor. Demokracie zřídka, pokud vůbec, vstupují navzájem do války. Demokracie chrání i od vnitřních sporů.

Důvody jsou následující:

1) Demokratický systém poskytuje efektivní kontrolu nad výkonnou mocí. Nezávislá justice
a silný parlament brání před zneužitím či nezvládnutím této moci a její zkorumpování. Svobodná média, by měla držet celý tento systém zodpovědný.

2) Demokracie pečuje o toleranci založenou a sdílenou
s občanskými hodnotami.

3) „Soutěž“ myšlenek a pluralita různých hlasů tvoří dynamickou společnost, která je schopnější čelit novým hrozbám.

Tzv. „hard security“ je i nadále zásadní a je založená na tradičních modelech odstrašování
a vojenské kapacity. Sama o sobě nicméně nemůže garantovat stabilitu. Demokratické normy
a postupy jsou důležité atributy pro trvalý mír.