Generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland předložil v květnu 2014 Výboru ministrů, tedy nejdůležitějšímu orgánu Rady Evropy, zprávu o stavu demokracie, lidských práv a právního státu
v Evropě.

V této zprávě tvrdí, že demokratická Evropa čelí nejhlubší krizi od konce studené války¹.

Na základě zjištění kontrolních orgánů Rady Evropy zpráva identifikuje nejzávažnější výzvy pro demokracii – diskriminace etnických minorit ve 39 státech, podmínky věznění ve 30 státech a korupce ve 26 státech – a doporučení jak k těmto výzvám přistoupit. Zpráva se skládá z šesti částí
a přílohy, která obsahuje zmíněné výzvy a doporučení k níže uvedeným oblastem:

1) Respektování lidské důstojnosti a integrity
2) Spravedlnost a právní stát
3) Demokracie
4) Sociální práva
5) Nediskriminace a rovnost
6) Rada Evropy a nevyřešené konfliktní zóny

Na zpracování první oblasti, která se týká lidské důstojnosti a integrity a zaměřuje se na problematiku trestu smrti, mučení a nelidského zacházení, podmínek ve vězení, nelegálního obchodování a migrantů měl velký podíl Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT).

Při svém šetření došel k závěru, že spousta členských států zavedlo opatření proti mučení osob zbavených svobody.Do těchto opatření je zahrnuto např. právo informovat třetí osoby o zatčení, přístup k obhájci a lékaři atd.

Nicméně CPT došel k závěru, že i přes tato zavedená opatření nejsou řádně členskými státy implementována. Dále kladl důraz na nedostačné prošetřování případů, kdy dochází k porušování takovýchto opatření a tedy porušování lidských práv.

Co se týče podmínek věznění, tak mezi jinými kladl důraz na zavedení a užívání alternativních způsobů sankcí, neboť obsazenost věznic je v členských státech alarmující. V oblasti spravedlnosti a právního státu se věnovala zpráva systému a funkčnosti justice, korupci nebo problematice praní špinavých peněz.

V části demokracie byla pozornost věnována volbám, demokratickým svobodám, institucím 
a kultuře.V této části byl kladen důraz především na svobodu vyjadřování a na významnou roli neziskových subjektů v určité kontrole státu. Dále je nutné, dle závěrů zprávy, zaměřit svoji pozornost na vzrůstající vliv extrémistické a populistické agendy v rámci politických stran.

Velmi důležitá a aktuální oblast jsou nevyřešené konfliktní zóny v Evropě².

V konfliktních a post-konfliktních oblastech jsou demokratické instituce a základy právního státu velmi narušeny. Lidská práva jsou většinou „první obětí“ takovýchto konfliktních oblastí. 

Proto v současné době téměř 3 milionů lidí v Evropě nemá přístup k evropskému systému ochrany lidských práv. Ochrana lidských práv těchto osob není většinou prioritou mezinárodního společenství, neboť úsilí je věnováno spíše řešení vzniklých konfliktů.

Podrobné závěry z této zprávy lze nalézt na webových stránkách:

https://hub.coe.int/c/document_library/get_file?uuid=5df90407-7663-4361-b5fb-1bbcc84c9fa0&groupId=10227

Autorka článku: Kamila Hájíčková

__________________________________________________________________________________________________________________

¹ „Human rights, democracy and the rule of law in Europe now face a crisis unprecedented since the end of the Cold War“.
– str. 5
² nazývány ve zprávě jako „grey zones“ nebo „black holes“ např. Abcházie, Jižní Osetie, Podněsteří.