V září bylo zahájeno 76. zasedání Valného shromáždění OSN, které tradičně provázel i tzv. high-level week neboli týden na vysoké úrovni. Během něj ve Valném shromáždění probíhá všeobecná rozprava, které se účastní hlavy států, předsedové vlád nebo ministři zahraničních věcí, aby zde za své země přednesli projev a vyjádřili se ke světovýmni domácím tématům.

Všeobecná rozprava minulý rok z důvodu pandemie Covid-19 probíhala virtuálně, letos se konala již opět prezenčně. Dodržena však musela být přísná hygienická opatření a platí také opatření omezující cestování do USA, řada států proto zvolila možnost projev předtočit. Všeobecnou rozpravu zahájil Generální tajemník OSN António Guterres a ve svém projevu varoval, že je na čase se probudit, neboť se lidstvo nachází na okraji propasti.

Představil svoji zprávu o činnosti OSN a hovořil pak o šesti oblastech plných propastí, které lidstvo musí překlenout. Jedná se o oblast míru, klimatu, chudoby, genderu, digitalizace a generací. Vyjádřil však naději, že lidstvo společně překážky překoná a vyzdvihl roli multilateralismu. Ústředními tématy všeobecné rozpravy pak byly dle očekávání dopady pandemie koronaviru, nutnost řešit klimatickou krizi a zhoršující se bezpečnostní situace.

Pokud jde o Covid-19, tíživé dopady pandemie pocítili všichni členové mezinárodního společenství. Shodli se na zásadním významu očkování pro překonání této krize, na fóru však často zaznívala kritika nerovnoměrné distribuce vakcín a omezeného šíření know how na jejich výrobu. Postiženy byly zejména rozvojové země v Africe, kde se průměrná proočkovanost populace stále pohybuje pod 5 %. Méně rozvinuté země proto zdůrazňovaly potřebu solidarity mezi státy, a to nejen pokud jde o očkování, ale také o vypořádání se s ekonomickými dopady pandemie.

Státy také hromadně volaly po akutním řešení klimatické krize, jejíž dalekosáhlé důsledky (nejen v podobě přírodních katastrof) se začínají projevovat po celém světě. Nejvíce však bily na poplach země ohrožené suchem a vlnami veder a ostrovní státy ohrožené zvyšováním hladiny oceánu. Státy proto požadují konkrétní akce a mají velká očekávání od výstupů blížící se konference OSN o změně klimatu, která proběhne na podzim tohoto roku v Glasgow.

Dále v projevech často zaznívalo varování před narůstajícími bezpečnostními hrozbami, v první řadě před terorismem, násilným extremismem a organizovaným zločinem.

Státy varovaly, že svět čelí největším bezpečnostním výzvám od konce druhé světové války. V této souvislosti také státy vyjadřovaly solidaritu lidem ve válečných konfliktech, zejména v Afghánistánu, Sýrii, Myanmaru a dalších zemích. Zdůrazňovaly přitom nutnost umožnění přístupu humanitární pomoci, dodržování lidských práv a řešení sporů mírovými prostředky. Státy také často komentovaly izraelsko-palestinský konflikt s tím, že většina podporuje dvoustátní řešení této otázky. Dotčené země dále řešily své dvoustranné konflikty, např. Arménie a Ázerbájdžán, Indie a Pákistán atd., a okupační spory, což se týkalo zejména Ukrajiny a Kypru. Opětovně také zazníval apel na USA, aby zrušily ekonomickou blokádu Kuby.

Obecně pak státy často zmiňovaly potřebu revitalizace OSN a jejich orgánů, aby se zvýšila jejich efektivita a akceschopnost. Africké státy a malé ostrovní státy opakovaně požadují reformu Rady bezpečnosti OSN za účelem rovnoměrnějšího zastoupení regionů.

Za Českou republiku vystoupil ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek. Ve svém projevu obsáhl výše uvedená témata a zvláštní pozornost věnoval oblasti lidských práv a jejich významu a hovořil také o znepokojující situaci v Bělorusku. Dále nepřímo kritizoval Rusko, když vyjádřil podporu Ukrajině a Gruzii v oblasti jejich suverenity a územní celistvosti a když odsoudil veškeré státem podporované útoky, k nimž v posledních letech v Evropě došlo a které Česká republika zažila na vlastní kůži. Na rozdíl od ostatních zemí výslovně podpořil Izrael a jeho právo na sebeobranu. I přes komplexnost a množství problémů, kterým svět v současné době čelí, se v závěru projevu generálního tajemníka a většiny řečníků objevovala naděje. Naděje na to, že společným úsilím a spoluprací států v rámci multilaterálních vztahů se mezinárodnímu společenství podaří globální výzvy překonat.

Autorka článku: Natálie Illková