Poprvé v kovidové době se mi podařilo zúčastnit se naživo každoroční (s výjimkou roku 2020) konference Evropské společnosti mezinárodního práva (ESIL), která se letos konala ve Stockholmu ve dnech 9.-11. září 2021. Cestou z Prahy jsem v letadle narazila na článek s názvem Stockholmský syndrom. Článek se nezabýval závislostí oběti na pachateli, ale spíše pojednával o krásách tohoto města, kde se autor snažil přesvědčit čtenáře, že ten, kdo jednou navštíví Stockholm, se okamžitě stane na něm závislý, nehledě na kriminální pověst města.

Nevím jak ohledně závislosti, ale to, že v zemi nejsou povinné roušky ani v budovách, mělo neskutečně pozitivní efekt na vnímání města a spolu s ním i konference ESIL. S ohledem na omezení trvající ve většině evropských zemí v souvislosti s Covid-19, zvolili organizátoři hybridní formát konference: osobně a online. Hlavním tématem 16. každoročního setkání, na němž se letos podílelo kromě ESIL také Stockholmské centrum pro mezinárodní právo a spravedlnost (SCILJ), byly Změny v oblasti tvorby mezinárodního práva.

První panel konference, který moderoval Jean d'Aspremont z Manchesterské univerzity, zahájila Conception Escobar Hernandez, členka Komise OSN pro mezinárodní právo. Hovořila pochopitelně o práci Komise OSN reagující na změny mezinárodního práva, včetně otázek jurisdikce a imunit. Na ni navázal Enzo Cannizaro z Univerzity Sapienza di Roma, který hovořil o změnách v obecném mezinárodním právu a jak právo reaguje na vyplňování mezer. 

Anna Leander z Postgraduálního institutu v Ženevě se připojila online, což díky velké obrazovce v hale a kvalitnímu internetového přenosu vytvářelo dojem její osobní přítomnosti. Anna se pokusila o vysvětlení pojmu „deformalizace mezinárodního práva“ a zdůraznila význam soft law v tomto procesu. Poté proběhla diskuse, ve které byly dotazy pokládány výhradně formou internetových zpráv s tím, aby účastníci online i ti, kdo byli v Aula Magna ve Stockholmu přítomni osobě, měli stejné možnosti.

V dalším bloku si účastníci mohli zvolit jednu ze tří agor: Agora 1: Řád oceánů a změny v tvorbě práva; Agora 2: Udržitelný rozvoj a změny v tvorbě práva a Agora 3: Mezinárodní bezpečnost a změny v tvorbě práva. Zvolila jsem si první téma, kde za moderování Vasilky Sancin z Lublanské univerzity vystoupili Gregor Novak (Yale Law School), Maria Esther Salamanca (Univerzita Valladolid) a Pierre Thévenin (Univerzita v Tartu). V této agoře se pouze estonský vystupující připojil online. Autoři probrali zejména činnost Mezinárodního úřadu pro mořské dno a navázali na ponaučení získané z dřívějších jednání o mořském právu v letech 1967–1982, které vedly k přijetí Úmluvy OSN o mořském právu. Následovala diskuse.

Pro 9. září 2021 byl posledním blok s názvem Změny v implementaci mezinárodního práva na národní úrovni. V tomto bloku moderátorka a první mluvčí vystupovali online. Ana Salinas, ad hoc soudkyně ESLP a profesorka Malagské univerzity, hovořila o implementaci mezinárodního práva ve Spojeném království a o limitech aplikace práva národními soudy. 

Dále prezentovala svůj pohled na implementaci rozsudků lidskoprávních mezinárodních soudů vnitrostátními orgány Veronika Fikfak z Kodaňské univerzity. Shaheed Fatima z Blackstone Chambers v Londýně navázala na předchozí vystupující a hovořila o nezbytnosti konsensu mezi účastníky procesu implementace, zejména mezi mezinárodními organizacemi a vnitrostátními orgány. V diskusi se hovořilo o problémech implementace mezinárodního práva a způsobech jejich řešení. Na konci prvního dne konference připravili organizátoři pro účastníky návštěvu Muzea moderního umění, kde jsme si v přátelské atmosféře mohli prohlédnout díla Salvadora Dalího, Henriho Matisse, ale také mladých umělců z Ukrajiny, Běloruska a Ruska.

Dne 10. září 2021 konference pokračovala opět možností volby z několika bloků. Zvolila jsem Agora 4. s názvem Práva jednotlivců a změny v tvorbě práva. Freya Baetens z Univerzity Oslo ve svém vystoupení položila kontroverzní otázku, zda musí skončit věk jednotlivce a hovořila o prosazování kolektivních lidských práv při tvorbě mezinárodního práva. 

O univerzálním periodickém přezkumu (UPR) a jeho významu pro porozumění lidským právům hovořil online Frederick Cowell z Londýnské univerzity. Osobně vystoupila Nina Reiners z Postupimské univerzity s příspěvkem, který se věnoval nadnárodní koalici zákonodárství pro lidská práva. V diskusi zazněly rozsáhlé otázky, které byly zaslány online od účastníků konference ve Stockholmu i mimo něj. K tématům dne patřily také Legitimita a racionalita v tvorbě mezinárodního práva, Kyberprostor a změny v tvorbě práva nebo Mezinárodní instituce a změny v tvorbě práva. Významným bodem programu bylo vystoupení uznávaných profesorů a soudců Mezinárodního soudního dvora, jehož cílem bylo připomenout činnost Jamese Crawforda, který nás opustil letos v květnu.

Panel moderovala Photini Pazartzis, předsedkyně ESIL. Na Jamese Crawforda si zavzpomínali Laurence Boisson de Chazournes, Alain Pellet, Peter Tomka a Kaj Hobér. Většina z nich nedorazila do Stockholmu a vystupovala online. Všechny vystupující spojovala společná práce s Jamesem a obdiv k jeho profesním a osobnostním kvalitám. Následovalo Valné shromáždění ESIL, kde Veronika Bílková z Prahy prezentovala výsledky činnosti ESIL v letech 2020-2021. Během pátečního večera měli účastníci možnost navštívit Vasa muzeum a také námořní muzeum na ostrově Djurgården ve Stockholmu.

Sobotní (11. září) dopolední program zahrnoval tři agory s tématy: Tvorba mezinárodního práva na národní úrovni, Tvorba mezinárodního biomedicínského práva a Povaha, minulost, současnost a budoucnost mořského práva. Poté měli účastníci konference možnost popovídat si s vítězi cen ESIL za nejlepší knihu v letech 2020 a 2021.

Finální panel konference byl věnován problémům globalizace mezinárodního práva. Zde vystoupili Andrea Leiter z Amsterdamské univerzity, Anne Orford z Melbournské univerzity, Makane Mbengue z Ženevské univerzity a Dire Tladi z Pretorijské univerzity. Panel moderoval Jonas Ebbesson ze Stockholmské univerzity. Konferenci ukončila svým proslovem Photini Pazartzis, prezidentka Evropské společnosti mezinárodního práva, představením 17. ročníku konference ESIL, který by se měl konat v nizozemském Utrechtu.

Díky velmi příjemnému průběhu konference, kde bohatý odborný a kulturní program překročil veškerá moje očekávání, si Stockholm získal moje srdce. Čas ukáže, zda jsem odjela z města se „stockholmským syndromem“ nebo bez.

Autorka článku: Alla Tymofeyeva