Směrnice pro nadnárodní podniky, která vznikla na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 1976, je jedním ze základních mezinárodních instrumentů pro nezávaznou regulaci chování nadnárodních společností. Po její revizi v roce 2000 bylo uloženo přistoupivším státům zakládat Národní kontaktní místa (NKM) pro implementaci Směrnice OECD a propagaci odpovědného obchodního chování. Tato síť NKM nejen že před 2 roky oslavila dvacet let od svého vzniku,¹  ale v minulém roce také přivítala svého 50. člena po přistoupení Uruguaye.

Tento výjimečný mechanismus umožňuje projednávání specifických případů, tedy situací, kdy stěžovatel upozorňuje na nedodržování Směrnice OECD. Dlouho byl systém NKM kritizovaný pro svoji neefektivitu, nicméně nedávné informace zveřejněné OECD ukazují pozitivní trend, kdy se nejen rozšiřuje teritoriální rozsah přistoupením dalších zemí (které nemusí být ani členskými státy OECD jako např. Kazachstán nebo právě Uruguay), ale roste i celkový počet specifických případů projednávaných před NKM.

V roce 2020 byl zahájen rekordní počet 54 specifických případů, což znamenalo, že za 20 let existence sítě NCP bylo podáno přes 575 stížností. Rostla i transparentnost jejich projednávání, kdy 42 NKM zveřejnilo svá pravidla. K posílení sítě NKM také slouží vzájemná hodnocení při osobních konzultacích v místech NKM, tzv. peer reviews. Podle plánu sekretariátu OECD i závazku z ministerské konference OECD v roce 2017 by měly všechny NKM projít tímto procesem do roku 2023.

Digitalizace, klimatická změna a pandemie COVID-19 také rozšířily záběr implementace Směrnice OECD a aktivit NKM. Nové případy se tak týkají i stížností na energetické giganty dostatečně nezohledňující klimatické závazky, nebo ICT společnosti prodávající sledovací technologie do autoritářských zemí, které je následně využívají k potlačování lidských práv. Nedávné oslavy 20. výročí vzniku sítě NKM tak dávají řadu důvodů k optimismu, ačkoliv zaznívá současně i řada pochybností, zvláště ze strany nevládních organizací a odborů.

Pokud jde o Českou republiku, místní NKM je umístněné v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu na odboru mezinárodního a evropského práva. Při bližším prozkoumání dostupných informací zjistíme, že přes svoji aktivitu na poli propagace Směrnice OECD a odpovědného obchodního chování u projednávání specifických případů eviduje jen jednu stížnost. Ta byla podána v květnu 2018 a její projednání nebylo dosud ukončeno přes její úvodní posouzení ze strany NKM z ledna 2019.

Jedná se o domnělé porušování některých doporučení Směrnice OECD, konkrétně porušování pracovních a lidských práv v dodavatelských řetězcích v Myanmaru v oblasti textilního průmyslu. Přislíbené zveřejnění závěrečná zprávy s výsledkem projednávání dosud nebylo učiněno a lze jen apelovat, aby to bylo učiněno co nejdříve s ohledem na délku projednávání, pokud má být české NKM efektivním místem pro implementaci Směrnice OECD.

Autor článku:   Ondřej Svoboda

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Blíže viz Ondřej Svoboda, Coming of Age: The System of OECD National Contact Points for Responsible Business Conduct in Its Twenty Years, In: Mark Bungenberg, Markus Krajewski, Christian J. Tams, Jörg P. Terhechte, Andreas R. Ziegler (eds.), European Yearbook of International Economic Law 2020, vol. 11, Cham: Springer 2022; Ondřej Svoboda, Jednotlivci před Národními kontaktními místy Směrnice OECD pro nadnárodní podniky, In: Jan Ondřej (ed.), Postavení jednotlivce v mezinárodním právu, Praha: Eva Roztoková 2020.