I když Česká republika není přímořským státem, přesto je v akademickém světě věnována pozornost jevům, které se odehrávají právě na moři. Jednomu z nich se věnoval diskusní seminář zorganizovaný na půdě Právnické fakulty UK v rámci Výzkumného centra pro lidská práva PF UK
v Praze. 

Je princip non-refoulement aplikovatelný i na moři? Jaké jsou povinnosti kapitána lodě k uprchlíkům či migrantům, kteří se plaví po volném moři a žádají pomoc? Jaký je charakter search and rescue operací? Jak chrání hranice EU Frontex? Tyto a podobné otázky diskutovali dne 10. 6. 2014 přednášející a účastníci semináře „Otázky spojené s aplikací principu non-refoulement na moři“.

Přednášejícími byli doc. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Mag. phil., Ph.D., JUDr. Věra Honusková, Ph.D. a Mgr. Eliška Flídrová, setkání zahájil prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Princip non-refoulement byl zkoumán pouze ve vztahu k uprchlíkům, tedy osobám, které z určitých důvodů potřebují ochranu. V prvním příspěvku přednášející dr. Honusková řešila, zda můžeme hovořit
o extrateritoriálním účinku principu non-refoulement.

Zmiňovala, že v současnosti již vnímáme tento princip jako aplikovatelný na hranicích státu, což nebylo v době tvorby Úmluvy o právním postavení uprchlíků (1951) běžné. Otázkou ale je, jak s ním zacházet za hranicemi států, avšak mimo jurisdikci kteréhokoli z nich, tedy například na volném moři. Přednášející prezentovala judikaturu mezinárodních soudních orgánů v oblasti lidských práv, zejména americkou a evropskou.

Ve druhém příspěvku se přednášející Mgr. Flídrová věnovala otázkám spojeným s událostmi na Lampeduse v roce 2013 (potopená loď s migranty/uprchlíky). Zaobírala se search and rescue operacemi či tím, jaké jsou povinnosti kapitánů lodí a jaké jsou instrumenty mezinárodního práva, které mohou při hledání odpovědí napomoci. Více rozebrala i zmíněnou situaci v případu Lampedusa a dále také novelu FRONTEX, která by měla vstoupit v platnost v letošním roce, která zakotvuje pravidla pátrání a záchrany při operacích FRONTEX.

Roli Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie FRONTEX se detailně  věnoval doc. Scheu. Ten ve svém příspěvku rozebral mj. nařízení 1168/2011, které pozměnilo nařízení z roku 2004 zakládající Evropskou agenturu FRONTEX a zmínil také zřízení evropského systému kontroly hranic EUROSUR.

Chystaná změna pravidel operací FRONTEX byla předmětem následné čilé diskuse, kdy se většina účastníků shodla, že nás nyní v právu patrně čeká řešení situací, kdy migranti/uprchlíci na moři budou úmyslně působit stav nouze, aby se dostali pod jurisdikci států a vztahovala se na ně ochrana před refoulement.

Diskuse se účastnili i zástupci neziskových organizací, kteří jsou obeznámeni s reálnou situací na hranicích EU (JUDr. Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, Mgr. Holá a další). Jejich vyjádření napomohla účastníkům pochopit, jak důležitou otázkou aplikace principu non-refoulement na moři je.

Autorka článku: Věra Honusková