Ruská federace přestala být k 16. září 2022 smluvní stranou Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Evropský soud pro lidská práva tak definitivně ztratil pravomoc se zabývat případy porušování lidských práv v Ruské federaci. Stalo se tak v přímém důsledku Ruské invaze na Ukrajinu. Rusko ohlásilo svůj záměr ukončit členství v Radě Evropy koncem února 2022. V březnu byla země oficiálně vyloučena, čímž začalo šestiměsíční přechodné období, které 16. září vyústilo v definitivní ukončení Ruského působení v této organizaci.¹ 

Ačkoli byla ochrana lidských práv v Ruské federaci i přes členství v Radě Evropy jistě nedokonalá, odchodem Ruska ztratilo nárok na ochranu lidských práv přes 140 milionů lidí. V současné době je u ESLP stále ještě 17 450 nevyřízených stížností proti Rusku.²  Rusko má povinnost jakýkoli rozsudek, vyplývající z těchto stížností, vykonat. Země však již v březnu oznámila, že výkon těchto rozsudků nemá v plánu.

Ruská federace se stala členem Rady Evropy v roce 1996 a to i přesto, že nesplňovala podmínky členství této organizace. Rusku chyběla řada základních právních opatření nezbytných pro ochranu lidských práv. Ve Štrasburku však panoval názor, že členství Ruska pozitivně přispěje k lidskoprávní reformě na jeho území. Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, kterou mohou ratifikovat jen členské státy Rady Evropy, Ruská federace ratifikovala v roce 1998.³

Dnes, po 26 letech, je jasné, že naděje v reformu v oblasti ochrany lidských práv a demokracie v Rusku byly klamné. Ruská federace byla zemí, proti které ESLP dostával stížností nejčastěji. Mnoho z nich se týkalo opakovaného porušovaní nejzákladnějších práv zakotvených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, jako jsou právo na život (dle článku 2) nebo zákaz mučení (dle článku 3).⁴  Ruská vláda se navíc často vyhýbala povinnosti, rozsudky ESLP plnit. Dle European Implementation Network Rusko do dnes nevykonalo více než 90% rozhodnutí ESLP z posledních deseti let.⁵ 

Obecně lze také říci, že se stav lidských práv v Rusku zhoršuje. Práva na svobodu slova, shromažďování a mírový protest jsou pravidelně porušována. Politická opozice, ochránci lidských práv, aktivisté a novináři jsou utlačováni a zločiny proti nim často zůstávají nepotrestané. LGBTQIA+ komunita čelí zvyšující se diskriminaci.⁶  Válka na Ukrajině nyní přispěla k nejvážnějšímu omezení lidských práv, které může reálně vyústit v naprostý zánik základních práv a svobod v zemi.⁷ 

Vyřazení vlajky Ruské federace před sídlem Rady Evropy⁸

Navzdory nepříznivému vývoji nelze zcela opomenout pozitivní dopady Ruského členství v Radě Evropy jak pro Rusko, tak pro ostatní členské země. Pozitivně pro Rusko lze hodnotit například zrušení trestu smrti a celkovou reformu trestního práva procesního. Rozsudky ke konfliktu v Čečensku podstatně vedly k objasnění aplikace lidských práv v případě ozbrojených konfliktů a mají tak relevanci pro všechny členské země. Důležitou roli sehráli bývalý ruští soudci Evropského soudu pro lidská práva, např. v Lautsi a ostatní proti Itálii.⁹ 

Opomenout samozřejmě nelze ani Ruskou finanční podporu Rady Evropy. Jen v roce 2020 Rusko přispělo částkou 33 milionů eur, což odpovídá více než 10 % z celkových příspěvků.¹⁰  I přes ukončení Ruského působení v Radě Evropy není Rusko zbaveno veškerých svých závazků. Rozsudky k stížnostem podaným do 16. září 2022 má Rusko povinnost plnit. K tomu patří i mezistátní stížnosti týkající se anexe Krymu či sestřelení letu MH17. Rusko musí také dostát svým finančním závazkům vůči Radě Evropy a řádně ukončit zaměstnanecké kontrakty.¹¹ 

Rusko není jediným státem v historii Rady Evropy, který tuto organizaci opustil. První bylo Řecko v roce 1969, které se však již po pěti letech vrátilo. Nezbývá než doufat i v brzký návrat Ruska a především v brzké zavedení politického režimu vstřícného k lidským právům.

Autorka článku:   Elia Černohlávková 

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Resolution of the European Court of Human Rights on the consequences of the cessation of membership of the Russian Federation to the Council of Europe in light of Article 58 of the European Convention on Human Rights. Evropský soud pro lidská práva. 22. 3. 2022 [online]. Dostupné na: https://echr.coe.int/Documents/Resolution_ECHR_cessation_membership_Russia_CoE_ENG.pdf .
² Russia ceases to be party to the European Convention on Human Rights. Council of Europe Newsroom. 
16. 9. 2022  [online]. Dostupné na: https://www.coe.int/en/web/portal/-/russia-ceases-to-be-party-to-the-european-convention-on-human-rights.
³ MÄLKSOO, L. Introduction. Russia, Strasbourg, and the paradox of a human rights backlash. In: MÄLKSOO,
L. - BENEDEK W. (eds.). Russia and the European Court of Human Rights. Cambridge University Press, 2017.
⁴ Russia and the European Court of Human Rights. Stichting Justice Initiative. Dostupné na: https://www.srji.org/en/echr/russia/.
⁵ Russia. European Implementation Network. Dostupné na: https://www.einnetwork.org/russia-echr.
⁶ Stav lidských práv v Rusku v roce 2021. Amnesty International. 28. 3. 2022 [online].  Dostupné na: https://www.amnesty.cz/zprava/5328/stav-lidskych-prav-v-rusku-v-roce-2021.
⁷ Představení zprávy Moskevského mechanismu k porušování lidských práv v Rusku. Ministerstvo zahraničních věcí. 23. 9. 2022 Dostupné na: https://www.mzv.cz/mission.vienna/cz/aktuality/predstaveni_zpravy_moskevskeho.html.
⁸  Zdroj: https://www.coe.int/documents/11841206/19806348/2022-web-Russia+flag+removal.png/92808739-8750-47b3-6a57-545ff70434ac?t=1650878206000.
⁹ MÄLKSOO, L.
¹⁰ Programm and Budget 2020-2021. Council of Europe (Ministers’Deputies). 20. 12. 2019 [online].  Dostupné na: https://rm.coe.int/1680994ffd#page=184. S. 183.
¹¹ Consequences of the aggression of the Russian Federation against Ukraine. Council of Europe (Ministers’Deputies). CM (2022)70. 15. 3. 2022 [online].  Dostupné na: https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectID=0900001680a5d7d3.