Evropský soud pro lidská práva vyzval Itálii k řešení přeplněnosti italských věznic, neboť podmínky, které zde panují, představují porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, pročež odsouzeným osobám náleží nárok na odškodění.

„Italský rozsudek”

8. ledna 2013 vynesl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, v rámci tzv. procedury pilotního rozsudku², rozsudek v problematice přeplnění italských věznic. ESLP vyzval Itálii k řešení neúnosného stavu přeplněnosti italských věznic.

Stížnost podalo několik odsouzených, kteří po delší dobu (v řádu několika let) vykonávali trest odnětí svobody v podmínkách, které štrasburský soud shledal v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), resp. s čl. 3 Úmluvy (zákaz mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení)³.

Italský stát byl odsouzen k finančnímu odškodnění stěžovatelů. Stěžovatelé (odsouzení) napadli podmínky v italských věznicích Busto Arsizio a Piacenza, když sdíleli celu o velikosti 9m². Každý vězeň měl svůj osobní prostor o velikosti 3m². Předmětem stížnosti dále byly nevyhovující podmínky spočívající v nedostatku horké vody a v některých případech neadekvátní osvětlení cel či špatná ventilace.

Evropský soud pro lidská práva konstatoval porušení článku 3, když shledal velikost cely vzhledem
k počtu osob v ní vězněných, za zcela nepřijatelnou. Soud dal za pravdu stěžovatelům i v tom, že velikost prostoru byla ještě navíc zhoršena podmínkami, kterými byl nedostatek horké vody po dlouhou dobu a neadekvátní osvětlení a ventilace.

Evropský soud pro lidská práva při posuzování velikosti cely poukázal mimo jiné na standardy Výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, když na základě těchto standardů je vhodný prostor pro vězněného v cele 4m². Soud dále konstatoval, že pokud osoba byla vězněna v nedůstojných podmínkách a bylo s ní zacházeno nelidským či ponižujícím způsobem, přísluší této osobě právo na odškodnění. Itálie tedy musela vyplatit stěžovatelům soudem určené odškodnění.

Dle dostupných informací Itálie vydala, jako reakci na zmíněný rozsudek, dne 21. 2. 2014 zákon, který nese název „Svuota Carceri” (tedy „vyprazdňování věznic”)⁴.

Zákon se snaží situaci řešit např. zavedením alternativních trestů,  elektronických náramků nebo stanovením podmínek odkladu a prominutí zbylého trestu.

Aktuální problematika v celé Evropě

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je sice téměř 3 roky starý, ale problematika přeplněnosti věznic je stále aktuální v mnoha evropských zemích, včetně České republiky. Lze diskutovat o tom, zda problém v České republice nebyl dočasně vyřešen amnestií prezidenta republiky v roce 2013 či nikoliv, každopádně trestní politiku státu je zapotřebí změnit bez ohledu na zmiňovanou amnestii.

Aktuální čísla, která jsou k dispozici, dokazují, že je otázkou času, kdy i u nás bude přeplněnost věznic a tím související nevyhovující podmínky také řešeny na půdě Evropského soudu pro lidská práva.

Dle posledních statistik⁵ je v České republice uvězněno 20 448 osob z celkové kapacity 20 456, tedy obsazenost věznic činí v současné době 99.96 %.

Co se týče jiných evropských zemí, velmi aktuální je případ Maďarska, které bylo v březnu 2015 odsouzeno též Evropským soudem pro lidská práva⁶  k zaplacení odškodného pro šestici vězňů, kteří Maďarsko zažalovali kvůli umístění v přeplněných a stísněných celách. Odškodné se pohybuje od 3 400 do 26 000 eur. Proti Maďarsku je nyní u Evropského soudu pro lidská práva podáno 450 podobných stížností⁷.

S těmito problémy se potýkají i země jako např. Švýcarsko či Norsko, kde jsou věznice též zaplněné
z více jak 100%⁸.

Závěr

Cílem tohoto článku nebylo podání návrhu řešení přeplněnosti věznic v České republice, je však třeba na tento problém upozornit. V tomto ohledu lze tedy jistě podpořit snahy Ministerstva spravedlnosti o zavedení alternativních trestů, jako např. elektronický monitoring odsouzených 
k domácímu vězení prostřednictvím elektronických náramků.

Autorka článku: Kamila Hájíčková

________________________________________________________________________________________________________________

¹ Dostupný na www: hudoc.echr.coe.int/app/conversion/pdf/?library=ECHR&id=002-7400&filename=002-7400.pdf&TID=thkbhnilzk

² Procedura „pilotního rozsudku“, umožňuje Evropskému soudu pro lidská práva efektivněji se vypořádat se situacemi, kdy v některém smluvním státě Úmluvy existuje v oblasti lidských práv systémový či strukturální problém. V jednoduchosti lze říct, že v případech, kdy již ESLP o určité otázce vůči jednomu státu vydal větší množství odsuzujících rozsudků nebo je proti jednomu státu podáno mnoho prima facie důvodných stížností a tato situace naznačuje, že v dané otázce existuje v předmětném státu systémový či strukturální problém, ESLP na pozadí jedné vybrané stížnosti posoudí nejen individuální situaci daného stěžovatele, ale i daný obecný problém. V rozsudku pak státu uloží kromě opatření týkajících se daného stěžovatele i přijetí obecných opatření k odstranění závadného stavu a poskytnutí nápravy dotčeným osobám. K tomu stanoví odsouzenému státu lhůtu.

3 Jakmile se rozhodnutí stalo konečným, měly italské úřady roční lhůtu pro zjednání systémové nápravy tak, aby k dalším obdobným stížnostem italských odsouzených nedocházelo.

⁴ Dostupné na www: https://www.leggioggi.it/2014/02/19/il-decreto-svuota-carceri-2014-e-legge-dello-stato-testo-e-novita/

⁵ Dostupné na www: https://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/rychla-fakta/ informace k 18. 9. 2015.

⁶ Dostupné na www:  https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-152784#{"itemid":["001-152784"]}  Varga and Others v. Hungary, No. 14097/12, 45135/12, 73712/12, 34001/13, 44055/13, and 64586/13

⁷ Dostupné na www: https://hudoc.echr.coe.int/eng#{"itemid":["003-5032416-6183669"]}

⁸ Dostupné na www: https://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-63330470-svycarsko-ma-preplnene-veznice-chce-odsouzence-prevezt-do-zahranici