Poslední roky potvrzují, že schopnost celospolečenské kontroly a jejího zneužívání prostřednictvím nových technologií, především spojených s prudkým rozvojem a proliferací digitálních technologií využívajících umělou inteligenci postavenou na strojovém učení a na neuronových sítích („deep learning”), dosahuje bezprecedentní úrovně, čehož hlavně využívají autoritativní režimy.

Ty i za pomoci technologických společností z Evropy či USA sbírají data, omezují kybernetické zabezpečení osobních údajů, vynucují užívání mobilních aplikací se skrytými funkcemi, zavádí technologie k rozpoznávání obličejů na veřejných místech či začleňují automatizované rozhodovací algoritmy do procesů státní správy a soudů. To vše může vážně ohrozit soukromí a svobodu jednotlivců. Efektivní ochrana před svévolnými zásahy do soukromí jednotlivců v kybernetickém prostoru je přitom nutným předpokladem pro uplatňování dalších lidských práv, včetně práva na svobodu projevu a práva na pokojné shromažďování.

Nové technologie tak představují stále obtížnější výzvy pro demokratické státy. Jednou z jejich odpovědí jsou aktivity mezivládní skupiny Koalice pro svobodu v online prostoru (Freedom Online Coalition, FOC), která podporuje ochranu lidských práv on-line, svobody na internetu, včetně základních lidských práv a svobod on-line, jako je např. svoboda vyjadřování či shromažďování a právo na soukromí. Mezi její priority patří: (a) Prosazování globálních norem k prevenci a snížení omezování lidských práv on-line ze strany států; (b) Podpora občanské společnosti a angažovanosti on-line i off‑line; a (c) Ochrana lidských práv online.

O stále větší roli na tomto poli stojí i Evropská unie, která si uvědomuje propojení technologií a lidských práv, jak potvrzují Závěry Rady k digitální diplomacii z roku 2022 i Závěry Rady ke geopolitice nových technologií z roku 2021.

Aktivní je i samotná Česká republika, která se zasazuje za podporu a ochranu lidských práv v kontextu digitálních technologií stejně jako o budování kapacit a strategickou podporu technologických řešení a regulačních rámců, které respektují demokratické hodnoty a lidská práva, na různých multilaterálních fórech.

Nejviditelnějším výsledkem za minulý rok se jednoznačně stalo přijetí rezoluce o podpoře a ochraně lidských práv v kontextu digitálních technologií (Promotion and protection of human rights in the context of digital technologies) v rámci systému Organizace spojených národů (OSN),¹ kterou ČR iniciovala a předložila společně s Jihoafrickou republikou, Maledivami, Mexikem a Nizozemskem. Dokument byl konsensuálně přijat v plénu Valného shromáždění OSN 19. prosince 2023 a jedná se o první iniciativu ve Valném shromáždění OSN k lidskoprávním otázkám v digitálním prostoru, souhrnně zaměřenou na problematiku lidských práv a nových technologií a věnující se povinnostem členských států i odpovědnosti soukromého sektoru.

Rezoluce díky svému konsensuálnímu přijetí představuje základní shodu o uplatňování lidských práv v souvislosti s digitálními technologiemi v celém jejich životním cyklu. Její text se věnuje příležitostem i výzvám, které přináší digitální technologie pro lidská práva, včetně cenzury, digitální propasti, vypínání internetu, umělé inteligence, sledovacích systémů nebo algoritmů a dopadů nových technologií na lidská práva. Mj. také potvrzuje univerzální platnost lidských práv v kyberprostoru a jasně stanovuje potřebu nastavení regulace a lidskoprávních pojistek v tomto kontextu.

Rezoluce dále vyzývá členské státy OSN, aby se zdržely omezování volného toku informací a myšlenek, které jsou v rozporu s mezinárodně právními závazky, především čl. 19 a 20 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR). Nicméně se nesoustřeďuje pouze na státy, ale také věnuje pozornost soukromému sektoru a jeho roli, která by měla být v souladu s Obecnými zásadami OSN pro byznys a lidská práva a jejich provádění ve formě „„Chránit, respektovat a napravovat.“ ² Dokument je tak důležitým krokem v prosazování přístupu k digitálním technologiím zaměřený na člověka a budování partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi.

Autor článku:     Ondřej Svoboda

____________________________________________________________________________________________________________________________________