Po více než sedmi letech od přijetí novely kosovské ústavy¹  a zákona o Zvláštních senátech a Úřadu zvláštního žalobce²  vynesli soudci Kosovských zvláštních senátů přelomový rozsudek, kterým odsoudili bývalého velitele guerillových jednotek BIA Saliha Mustafu za spáchání válečných zločinů k trestu odnětí svobody v trvání 26 let.³  Jedná se o historicky první rozhodnutí tohoto hybridního trestního tribunálu se sídlem v Haagu, jehož činnost do značné míry navazuje na zjištění Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který ukončil své působení na konci roku 2017.

Vznik Kosovských zvláštních senátů

Kosovské zvláštní senáty byly zřízeny mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Kosovem a Evropskou unií v dubnu 2014 jako orgány stojící mimo obecnou soustavu soudů Kosova.⁴  Jejich mandát je omezen na stíhání a trestání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a jiných závažných trestných činů podle kosovského práva vymezených v čl. 15 zákona o Zvláštních senátech a Úřadu zvláštního žalobce, které byly spáchány v období od 1. ledna 1998 do 31. prosince 2000 občany Kosova či bývalé Svazové republiky Jugoslávie, respektive proti osobám se státní příslušností k těmto státům.⁵

Přestože se jedná o specializované judiciální orgány, svou strukturou kopírují kosovský soudní systém, neboť zahrnují nejen prvoinstanční a odvolací senát, ale též senát Nejvyššího a Ústavního soudu.⁶  Podle dohody jsou soudci a další personál Kosovských zvláštních senátů vybíráni ze zahraničních odborníků pocházejících z členských států Evropské unie či Kanady, Norska, Švýcarska, Turecka a USA jakožto přispěvatelských států.⁷

Kosovský trestní tribunál je formálně zcela samostatnou institucí. Jeho kořeny nicméně sahají již do období působení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který byl primárně zmocněn Radou bezpečnosti OSN ke stíhání a trestání zločinu genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných po roce 1991 na území bývalé Jugoslávie během zdejšího ozbrojeného konfliktu.⁸  

V rámci jeho vyšetřování postupně vyšla najevo řada důkazů o obdobných zločinech, jichž se měli dopustit členové Kosovské osvobozenecké armády proti Srbům a kosovským Albáncům v Kosovu a Albánii na konci 90. let minulého století. Tato podezření byla podrobněji popsána bývalou žalobkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carlou del Ponte v její biografii, kde mimo jiné upozornila na rozšířenou praxi mučení srbských zajatců a obchodování s jejich orgány.⁹  Navzdory závažnosti však tyto zločiny nebyly předmětem žádného vyšetřování ze strany kosovských úřadů a kvůli jurisdikčním limitům ani samotného trestního tribunálu.

V reakci na tato obvinění byl na půdě Rady Evropy jmenován zvláštní zpravodaj, jehož úkolem bylo ověřit podezření týkající se krutého, nelidského či ponižujícího zacházení s lidmi a nelegálního obchodu s lidskými orgány v Kosovu. Jeho závěry publikované v rozsáhlé zprávě z ledna 2011 potvrdily, že Kosovská osvobozenecká armáda zadržovala srbské a kosovsko-albánské vězně v detenčních zařízeních na severu Albánie, kde tyto osoby po násilném odběru orgánů, jež byly prodávány k transplantacím v zahraničí, mizely beze stopy.¹⁰  Zvláštní zpravodaj navíc konstatoval, že mezinárodní správa Kosova měla o uvedených zločinech povědomí, z politických důvodů se však rozhodla nepřikročit k jejich vyšetřování, resp. veškerá šetření předčasně ukončila.¹¹

Vzhledem k naléhavosti učiněných zjištění byla krátce po jejich zveřejnění zřízena zvláštní vyšetřovací skupina pod hlavičkou Evropské unie, která byla složená výlučně ze zahraničních expertů, jejichž úkolem bylo zahájit již formální prověřování podezření a shromáždit důkazy o předmětných zločinech.¹²  Přípravná fáze trvala až do září 2016, kdy bylo vyšetřování převzato nově vzniklým Úřadem zvláštního žalobce.

Sídlo Kosovských zvláštních tribunálů v Haagu¹³
 

Případ Saliha Mustafy
Salih Mustafa se dostal do hledáčku Kosovských zvláštních senátů krátce po obsazení všech úřadů, kdy byl proti jeho osobě vydán zatýkací rozkaz z důvodu hrozícího rizika útěku, nátlaku na svědky a opakování trestné činnosti, k níž se sám veřejně hlásil.¹⁴  Podle obžaloby, jejíž první verze byla soudcům předložena v únoru 2020, se měl Mustafa dopustit válečných zločinů svévolného zbavení svobody, mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení a vraždy nejméně šesti osob v detenčním zařízení ve městě Zllaš, které sloužilo jako základna guerillových jednotek BIA.¹⁵

Jejich oběti měly být protiprávně zadrženy pro domnělou kolaboraci se srbskými jednotkami, aniž by se však samy účastnily bojů.¹⁶  Během svého zadržení byli vězni po dobu téměř tří týdnů zamčení ve zcela nevybavených a nehygienických celách bez přístupu k vodě, jídlu či lékařské pomoci a byli podrobeni pravidelným výslechům doprovázeným intenzivním bitím, pálením žhavými předměty, bodáním a elektrošoky.¹⁷  K propuštění přeživších došlo náhle v souvislosti s ústupem Kosovské osvobozenecké armády před postupující ofenzivou srbských jednotek.¹⁸ Jak uvádí obžaloba, Salih Mustafa se na uvedených zločinech podílel nejen jako jejich přímý pachatel, ale i z pozice velitele guerillových jednotek a účastníka tzv. společného zločineckého plánu.¹⁹

Salih Mustafa²⁰

Hlavní líčení v případu začalo v září 2021. V jeho průběhu bylo vyslechnuto celkem 28 svědků a 8 poškozených, na jejichž ochranu byla přijata řada preventivních opatření. Ve svém rozsudku dali soudci obžalobě plně za pravdu, když Saliha Mustafu odsoudili za válečné zločiny svévolného zbavení svobody, mučení a vraždu k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce 26 let.²¹  Bývalý velitel BIA byl naopak formálně zproštěn obžaloby z krutého zacházení, neboť daný skutek byl fakticky konzumován odsouzením za mučení vězněných osob.
 

Budoucnost tribunálu?

Přestože lze očekávat přinejmenším odvolání Saliha Mustafy, vynesený rozsudek je výrazným signálem pro obžalované v dalších případech před Kosovskými zvláštními senáty, kteří čekají na nařízení hlavního líčení. Patrně nejsledovanějším případem bude v tomto ohledu proces s bývalým kosovským prezidentem a velitelem Kosovské osvobozenecké armády Hashimem Thaçim a třemi dalšími čelními představiteli soudobé politické scény v Kosovu. Jak zdůraznila i předsedkyně senátu, soudkyně Veldt-Foglia, potrestání pachatelů nejzávažnějších zločinů a odčinění újmy způsobené obětem jsou i přes uplynulých dvacet let prioritou pro mezinárodní společenství.²²
Řízení vedená Kosovskými zvláštními senáty mohou být navíc odpovědí na dlouholetou kritiku mezinárodních trestních soudů a tribunálů, kterým je obecně vyčítána přílišná nákladnost a zdlouhavost projednávaných případů.²³  

Zatímco právě Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii se potýkal s řízeními trvajícími i více než deset let, případ Saliha Mustafy se podařilo uzavřít v první instanci za méně než dva a půl roku od zveřejnění obžaloby. Zkušenosti této instituce by se tak mohly stát příkladem dobré praxe pro efektivní vedení řízení v oblasti mezinárodní trestní spravedlnosti v budoucnu.

Autorka článku:  Nikola Kurková Klímová

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Amendment no. 24 of the Constitution of the Republic of Kosovo, 05-D-139, 3 August 2015.
² Law on Specialist Chambers and Specialist Prosecutor’s Office, 05/L-053, 3 August 2015.
³ Specialist Prosecutor v. Salih Mustafa (KSC-BC-2020-05), Summary of Trial Judgment, 16 December 2022.
⁴  Exchange of Letters between the High Representative of the European Union for Foreign Affairs and Security Policy and the President of Kosovo, April 2014.
⁵  Law on Specialist Chambers and Specialist Prosecutor’s Office, 05/L-053, 3 August 2015, Arts. 6-9.
⁶ Ibid., Art. 24.
⁷ Kosovo Specialist Chambers in a Nutshell. Kosovo Specialist Chambers and Specialist Prosecutor’s Office. The Hague: Kosovo Specialist Chambers. 2022, str. 11.
⁸  United Nations Security Council, Resolution 827 (1993), S/RES/827 (1993), 25 May 1993, Statute of the International Criminal Tribunal for the Former Yugoslavia, Art.1.
⁹ DEL PONTE, Carla a Chuck SUDETIC. La caccia: Io e i criminali di guerra. Milano: Feltrinelli, 2008.
¹⁰ Parliamentary Assembly of the Council of Europe, Inhuman treatment of people and illicit trafficking in human organs in Kosovo, Report Doc. 12462, 7 January 2011, str. 1.

¹¹ Ibid.
¹²  Exchange of Letters between the High Representative of the European Union for Foreign Affairs and Security Policy and the President of Kosovo, April 2014.
¹³ Zdroj obrázku: https://i.guim.co.uk/img/media/1c1f3ee7e73ed5009ea6e821385ad7c53a70583b/0_233_3500_2100/master/3500.jpg?width=620&quality=85&dpr=1&s=none.
¹⁴ Specialist Prosecutor v. Salih Mustafa (KSC-BC-2020-05), Public Redacted Version of Arrest Warrant for Mr Salih Mustafa, 12 June 2020, odst. 5.
¹⁵ Specialist Prosecutor v. Salih Mustafa (KSC-BC-2020-05), Public Redacted Version of Confirmation of the Indictment against Salih Mustafa, 5 October 2020,
odst. 5.
¹⁶ Ibid., odst. 96.
 ¹⁷ Ibid., odst. 104-105.
¹⁸  Ibid., odst. 99.
¹⁹  Ibid., odst. 121-151.
²⁰ Zdroj obrázku: https://www.reuters.com/world/europe/prosecutors-seek-35-year-prison-term-kosovo-ex-rebel-accused-torture-2022-09-13/.
²¹  Specialist Prosecutor v. Salih Mustafa (KSC-BC-2020-05), Summary of Trial Judgment, 16 December 2022, str. 17-18.
²²  Ibid., odst. 4.
²³  Viz např. MERON, Theodor. The Making of International Criminal Justice: The View from the Bench: Selected Speeches. Oxford: Oxford University Press, 2011. Str. 115-127; RUPPERT, Benjamin a Yulia NUZBAN. Length of Proceedings at the International Criminal Court: Context, Latest Developments and Proposed Steps to Address the Issue. In: HEINZE, Alexander a Viviane E. DITTRICH (eds.). The Past, Present and Future of the International Criminal Court. Brussels: Torkel Opsahl Academic Epublisher, 2021.Str. 559-563.