V roce 2016 byla WHO pověřena k vedení globální kampaně proti ageismu jako jedné z nejvýraznějších překážek pro účinné provádění politik v oblasti veřejného zdraví.¹  18. března 2021 WHO v rámci kampaně představila Globální zprávu OSN o ageismu,²  kterou vypracovala společně s OHCHR, UNDESA a UNFPA.³  Zpráva obsahuje nástin rámce opatření a doporučení ke zmírnění ageismu ve společnosti. Vychází přitom z podložených zjištění o povaze ageismu, jeho rozsahu a dopadech.

Zpráva na úvod definuje podstatu ageismu a rozsah ageismu proti starším lidem. Uvádí, že ageismus zahrnuje stereotypy, předsudky a diskriminační jednání k druhým i sobě samému. Prostupuje mnoha oblastmi společnosti a institucemi, včetně těch, které poskytují zdravotní a sociální péči.

Celosvětově je každý druhý člověk ageistický vůči starším lidem, přičemž hodnoty jsou vyšší v zemích s nižšími středními příjmy. Každý třetí starší člověk v Evropě uvádí, že se někdy stal terčem ageismu. Nejčastěji ze všech věkových skupin v Evropě nahlašují vnímanou diskriminaci na základě věku mladí lidé ve věku 15 - 24 let.⁴ V další části se zpráva zaměřuje na faktory, které ovlivňují ageismus, a na dopady ageismu.

Zdroj: www.who.int

Z průzkumů vyplývá, že největší sklon k ageistickému jednání vůči starším lidem mají lidé, kteří jsou mladší, muži, mají obavu ze smrti a dosáhli nižšího vzdělání. Ageismem jsou nejčastěji ohroženi lidé, kteří jsou starší, závislí na péči, žijí v zemi s nízkou úrovní očekávané délky života prožitého ve zdraví nebo pracují v určitých odvětvích, např. nových technologií. Ageismus představuje závažný a rozšířený lidskoprávní problém, má dalekosáhlé dopady na veřejné zdraví a ovlivňuje životní pohodu. Má rovněž vážné ekonomické důsledky pro jednotlivce i společnost.⁵

Zpráva v závěrečné části přináší návod, jak proti ageismu bojovat. Představuje následující tři strategie⁶:

1. Politiky a právní předpisy lze používat ke zmírňování nebo odstranění ageismu proti jakékoli věkové skupině, např. zákony poskytující ochranu před věkovou diskriminací a politiky zajišťující respekt k důstojnosti každého člověka bez ohledu na jeho věk.

2. Vzdělávací intervence k zeslabení ageismu by měly být pokryty na všech stupních vzdělávání a ve všech jeho typech a zahrnovat různé činnosti, které mají za cíl omezit ageistické stereotypy, předsudky a diskriminaci.

3. Mezigenerační intervence zaměřené na kontakt mezi lidmi různých generací by měly být součástí jakéhokoli komplexního úsilí o zmírnění ageismu.

Následně zpráva přináší tři doporučení⁷:

1. Při předcházení ageismu a jeho řešení vycházet ze tří výše uvedených strategií podložených vědeckými poznatky.

2. Zdokonalit sběr dat a výzkum v oblasti ageismu za účelem lepšího porozumění ageismu a způsobům, jak jeho výskyt omezovat.

3. Zapojit se do snah o změnu současného pojetí věku a stárnutí.
 

Na úplný závěr zpráva vyzývá vlády, agentury OSN, akademiky, nevládní organizace, komunity a jednotlivce k jednání vedoucímu k ukončení ageismu a vytvoření světa pro všechny věkové kategorie.

Autorka článku: Barbora Hnátová

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Např. Globální strategie a akční plán pro stárnutí a zdraví 2016 - 2020 a Dekáda zdravého stárnutí 2021 - 2030. WHO (2016). Multisectoral action for a life course approach to healthy ageing: draft global strategy and plan of action on ageing and health. Report by the Secretariat. Bod 32.
² WHO (2021). Global report on ageism. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/rest/bitstreams/1336324/retrieve.
³ Záznam ze slavnostního představení zprávy dostupný z: https://www.youtube.com/watch?v=1fKD7aHFpZw
4 WHO (2021). Global report on ageism, s. 2 – 35. 
⁵ Ibid. s. 48 – 68. 
⁶ Ibid. s. 94 - 134
⁷ Ibid. s. 154 - 161