HUSCROFT, Grant; MILLER, Bradley W.; WEBBER, Grégoire (eds.). Proportionality and the Rule of Law. Rights, Justification, Reasoning. Cambridge: Cambridge University Press, 2014, ISBN: 978-1-107-06407-2, 421 s.

„Hovořit o lidských právech ve 21. století znamená hovořit
o principu proporcionality.“ Tímto výrokem uvozují editoři sborník příspěvků z kolokvia o principu proporcionality konaném na Právnické fakultě Univerzity Western Ontario. 

Do sborníku přispělo 17 vynikajících odborníků na toto téma pocházejících z různých států, přičemž někteří z nich jsou známí jako autoři samostatných monografií věnovaných otázce poměřování základních práv (K. Möller,²²  I. Porat,²³ 
G. Webber²⁴ ) anebo kratších, avšak hojně citovaných, vědeckých prací (M. Kumm,²⁵ F. Schauer,²⁶  S. Gardbaum²⁷).

Sborník je rozdělen do čtyř částí, čtenáři se postupně seznamují s koncepcemi proporcionality, vztahem proporcionality a lidských práv (zejména jejich potenciálnímu oslabování), proporcionality a justifikace a konečně proporcionality a právní argumentace.

Z mnoha příspěvků zmiňme alespoň úvodní stať M. Luterána o klasickém konceptu proporcionality jako analýze cílů a prostředků, příspěvek M. Kumma a A. Walena, dotýkající se vztahu proporcionality a lidské důstojnosti, série příspěvků věnovaných otázce vztahu principu proporcionality a právní kultury, konkrétně „kultury justifikace” (D. Dyzenhaus), „kultury demokracie” (S. Gardbaum)
a „kultury racionality” (M. Antaki). 

Závěrečný příspěvek I. Porata zase poukazuje na americké debaty o poměřování jakožto alternativě
k principu proporcionality.

Editoři sestavili sborník příspěvků, který ukazuje značně různorodé pohledy na princip proporcionality, a ukazují, že o tomto principu lze hovořit v nejrůznějších souvislostech. Jak autoři tvrdí, za jednotným pojmem principu proporcionality se dost možná skrývá celá škála proporcionalit.²⁸ 

Hlavní cíl sborníku, který si autoři vytyčili, tak byl naplněn, práce překonává poněkud zjednodušenou debatu „pro” a „proti” aplikaci principu proporcionality při řešení ústavnosti limitů základních práv.

Na několik klíčových otázek aplikace tohoto principu (proporcionalita a absolutní práva, proporcionalita a demokracie, proporcionalita a morální argumentace, proporcionalita 
a souměřitelnost hodnot) přináší pohledy předních odborníků, které se však nejednou liší. 

To ale není na škodu, neboť jsou tím čtenáři vybízeni k dalšímu promýšlení tohoto principu.

Autor článku: Pavel Ondřejek

________________________________________________________________________________________________________________________________

²² MÖLLER, Kai. The Global Model of Constitutional Rights. Oxford: Oxford University Press, 2012.

²³ COHEN-ELIYA, Moshe, PORAT, Iddo. Proportionality and Constitutional Culture. Cambridge: Cambridge University Press, 2013.

²⁴ WEBBER, Grégoire. The Negotiable Constitution. On the Limitation of Rights. Cambridge: Cambridge University Press, 2009.

²⁵ KUMM, Mattias. The Idea of Socratic Contestation and the Right to Justification: The Point of Rights based Proportionality Review. Law and Ethics of Human Rights Discourse, roč. 4, 2010, str. 140 a n.

²⁶ SCHAUER, Frederick. Balancing, Subsumption, and the Constraining Role of Legal Text. In: KLATT, Matthias (ed.). Institutionalized Reason: The Jurisprudence of Robert Alexy. Oxford: Oxford University Press, 2012.

²⁷ GARDBAUM, Stephen. Democratic Defence of Balancing. Law and Ethics of Human Rights Discourse, roč. 4, 2010, str. 78 a n.

²⁸ HUSCROFT, Grant, MILLER, Bradley W., WEBBER, Grégoire: Introduction. In: HUSCROFT, Grant, MILLER, Bradley W., WEBBER, Grégoire (eds.). Proportionality and the Rule of Law. Rights, Justification, Reasoning. Cambridge: Cambridge University Press, 2014, str. 3.