COHEN-ELIYA, Moshe, PORAT, Iddo: Proportionality and Constitutional Culture. Cambridge: Cambridge University Press, 2013, ISBN: 978-1-107-60571-8, 168 s.

V poslední době je téma principu proporcionality, jakožto metody ústavněprávní argumentace, při níž zjišťujeme, jaké omezení základního práva je ještě ústavně konformní, tématem řady odborných studií z oblasti ústavního práva. 

Kniha izraelských autorů působících v Akademickém centru práva a obchodu v Ramat Ganu shrnuje jejich dosavadní výzkum v této oblasti. Monografii tak tvoří přepracované verze několika společných článků, které jsou systematicky uspořádány, aby ilustrovaly ústřední tezi knihy, kterou je zkoumání vlivu právní a politické kultury na právní doktrínu.

Originální je kniha zejména úsilím o srovnání metody proporcionality (aplikované zejména evropskými soudy, ale
v důsledku rozšíření této argumentační metody také například v Izraeli, Kanadě či v Jihoafrické republice)
a techniky vyvažování (balancing), která se uplatňuje ve Spojených státech amerických.

V úvodních kapitolách je popsán odlišný vývoj principu proporcionality a techniky vyvažování, když princip proporcionality se vyvinul v pruském správním právu jako limit zásahů ze strany veřejné moci, zatímco technika vyvažování má svůj původ
v americkém soukromém právu.

Rozdílem mezi právní kulturou Evropy a Spojených států amerických je spatřován nejen v odlišném pohledu na roli státu a postavení jednotlivce, ale také například v evropském epistemologickém optimismu a víře v racionalitu oproti skepticismu a převážně pragmatickému přístupu praktikovaném v USA.

V neposlední řadě si autoři všímají rozdílu v ústavní kultuře Evropy a Spojených států amerických. Přitom vycházejí z práce Étienna Mureinika, který rozlišuje kulturu ospravedlnění, vyžadující racionální odůvodnění všech zásahů ze strany veřejné moci, která se prosadila v Evropě, a naproti tomu kulturu autority, v níž je legitimačním faktorem samotná existence pravomoci veřejného orgánu k vydání určitého rozhodnutí.

Další projev odlišné ústavní kultury spočívá v tom, že v Evropě se sledují daleko více dopady určitého rozhodnutí na jednotlivce (impact-based constitutional design), zatímco ve Spojených státech amerických jde více o legitimitu účelu veřejnoprávní regulace (intent-based constitutional design). Všechny výše uvedené rozdíly v právní a politické kultuře pak podle autorů mají vliv na prosazování ústavních doktrín v jednotlivých právních řádech.

Největší přínos knihy rozvíjející současné akademické debaty týkající se principu proporcionality spatřuji ve zkoumání vlivu právní a politické kultury na uplatnění tohoto testu soudy v jednotlivých státech. 

Autor článku: Pavel Ondřejek