Na konci září letošního roku bylo u Mezinárodního trestního soudu zahájeno hlavní líčení ve věci bývalého velitele ozbrojené skupiny Seleka Mahamata Saida Abdela Kaniho, který byl obžalován ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných ve Středoafrické republice v roce 2013 v průběhu povstání proti tehdejšímu prezidentovi Françoisi Bozizému.¹ 

Said byl předán do Haagu v lednu 2021² a ještě téhož roku byl postaven před přípravný senát k potvrzení svých obvinění. Soudci vyhověli návrhu žalobce jen částečně, neboť přivolili k zahájení hlavního líčení pouze pro zločiny, jichž se měl Said dopustit v detenčním zařízení v Bangui ve funkci jeho ředitele v období od 12. dubna 2013 do 30. srpna 2013.³ 

Saidovo trestněprávní jednání spočívalo zejména v neoprávněném držení obětí v malých, neosvětlených a neventilovaných prostorech, bití s pomocí bičů, holí a pažeb zbraní, fyzickém mrzačení, odpírání stravy a tekutin, výhrůžkách smrtí a mučení. Jedním z bodů obvinění je i perzekuce vězněných mužů a chlapců pro jejich příslušnost k politické a etnické skupině a pohlaví.⁴ 

Podle obžaloby cílily Saidovy zločiny na osoby, které byly členy ozbrojených milic Seleka považovány za podporovatele dosavadní vlády. Do této skupiny byli automaticky řazeni obyvatelé křesťanského vyznání či příslušníci etnik Gbaya, Mandja a Banda, z nichž pocházel též prezident Bozizé.⁵  Na rozdíl od jiných osob stíhaných před Mezinárodním trestním soudem není Saidova trestní odpovědnost vyvozována pouze z jeho řídící pravomoci ve vztahu k detenčnímu zařízení, ale též z jeho přímé účasti při útocích, během nichž došlo k zatýkání perzekuovaných osob.

Said během zahájení jednání před MTS v říjnu 2021⁶

Stíhání genderově motivovaných zločinů

Ačkoli genderová diskriminace a s tím spojené pronásledování provázely řadu trestních věcí projednávaných před Mezinárodním trestním soudem, obvinění proti Saidovi představují v historii této instituce teprve třetí případ, kdy bylo pro tyto zločiny výslovně zahájeno trestní stíhání. Jeho trestní věc se nadto vymyká povahou jednotlivých zločinů, jež žádným způsobem nezasahují do sexuální oblasti jako v minulosti stíhané znásilnění, sexuální násilí, nucené těhotenství či sexuální otroctví, ale spočívají výlučně v rozdílném zacházení s osobami mužského pohlaví z důvodu jejich sociálně konstruované role jako bojovníků a obránců ve středoafrické společnosti.

Genderově motivované zločiny bez sexuálního podtextu se u Mezinárodního trestního soudu poprvé objevily jako součást obžaloby v případech člena extremistické skupiny Ansar Eddine a velitele islámské policie Al-Hassana a vůdce milic Janjaweed Abd-Al-Rahmana, jež byly otevřeny v souvislosti s vyšetřováním situace v Mali a Súdánu. 

Zatímco Al-Hassanova obvinění spíše zapadají do dlouhodobého zaměření Úřadu žalobce na zločiny páchané proti ženám a dívkám jako zvláštním obětem ozbrojeného konfliktu, v jehož průběhu docházelo v malijském Timbuktu k jejich segregaci, perzekuci a tvrdým postihům pro porušování striktně vykládaného práva šaría,⁷  případ súdánského vůdce Abd-Al-Rahmana se zabývá obdobnými skutky, které jsou předmětem Saidova trestního stíhání, neboť zahrnuje též obvinění z nelidského zacházení s muži pro jejich příslušnost k určitému pohlaví.⁸  

Přestože žádný z výše uvedených případů dosud nedospěl ke konci hlavního líčení, vznesená obvinění indikují významný obrat ve strategii Úřadu žalobce stíhat i pachatele zločinů, jež se vyznačují výraznými genderovými prvky. Lze očekávat, že tato strategie bude rozpracována v připravované aktualizaci interního programového dokumentu o sexuálně a genderově motivovaných zločinech z roku 2014,⁹  který je nyní předmětem veřejných konzultací.¹⁰ 

Jeho nové vydání by mělo reagovat na zkušenosti Úřadu žalobce z dosud projednaných případů před Mezinárodním trestním soudem, v nichž byla řešena problematika obětí těchto zločinů, a zároveň posílit transparentnost a předvídatelnost postupu žalobce při vyšetřování a stíhání jejich pachatelů. V nadcházejících letech je tak možné, že uvedeným zločinům bude věnována zvýšená pozornost při konstrukci obžaloby, v níž obdobné skutky přestanou figurovat jen jako kontextuální element, ale stanou se samostatnými obviněními, pro něž bude Úřad žalobce žádat potvrzení přípravného senátu.

Autorka článku:   Nikola Kurková Klímová

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Zatýkací rozkaz na Mahamata Saida Abdel Kaniho, 7. 1. 2019, Přípravný senát II, Žalobce vs. Mahamat Said Abdel Kani, ICC-01/14-01/21-2-US-Exp, odst. 6-15.
² Rozhodnutí o konání ústního jednání při prvním předvedením Mahamata Saida Abdel Kaniho, 26. 1. 2021, Přípravný senát II, Žalobce vs. Mahamat Said Abdel Kani, ICC-01/14-01/21-218-Red, odst. 4.
³ Rozhodnutí o potvrzení obvinění proti Mahamatu Saidu Abdel Kanimu, 9. 12. 2021, Přípravný senát II, Žalobce vs. Mahamat Said Abdel Kani, ICC-01/14-01/21-218-Red,
s. 50-61.
⁴ Ibid., s. 60-61.
⁵ Ibid., odst. 60 a 63.
⁶ Zdroj: https://www.icc-cpi.int/news/said-case-trial-open-26-september-2022.
⁷ Rozhodnutí o potvrzení obvinění proti Al Hassanu Ag Abdoul Aziz Ag Mohamedu Ag Mahmoudovi, 13. 11. 2019, Přípravný senát, Žalobce vs. Al Hassan Ag Abdoul Aziz Ag Mohamed Ag Mahmoud, ICC-01/ 12-01/18-461-Corr-Red, odst. 94, 109, 177.
⁸ Rozhodnutí o potvrzení obvinění proti Ali Muhammadu Ali Abd-Al-Rahmanovi, 13. 11. 2019, Přípravný senát II, Žalobce vs. Ali Muhammad Ali Abd-Al-Rahman, ICC-02/05-01/20-433, s. 60, 64-65, 69-70.
⁹ Policy Paper on Sexual and Gender-Based Crimes. Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu. 2014 [online]. Dostupné na: https://www.legal-tools.org/doc/7ede6c/.
¹⁰ The Office of the Prosecutor launches public consultation on a new policy initiative to advance accountability for Gender Persecution under the Rome Statute. Mezinárodní trestní soud. 2021 [online]. Dostupné na: https://www.icc-cpi.int/news/office-prosecutor-launches-public-consultation-new-policy-initiative-advance-accountability.