Zacházení s muslimskou menšinou Ujgurů v čínské autonomní provincii Sin-ťiang se v nedávných dnech dostalo opět celosvětové pozornosti, když na začátku října na půdě OSN iniciovala německá vláda výzvu směřovanou Číně, aby dodržovala práva obyvatel Hongkongu, Ujgurů a dalších etnických a náboženských menšin. Necelých čtyřicet zemí vyjádřilo ve výzvě vážné znepokojení nad lidskoprávní situací v Sin-ťiangu, kritizovalo nucenou práci tamních obyvatel a miliony kamer v ulicích a dalších prostředků dohlížejících na jejich životy.¹

Je odhadováno, že počet osob, které jsou po blíže neurčenou dobu svévolně zadržovány v tzv. střediscích „politické převýchovy” pod záminkou boje proti terorismu a náboženskému extremismu, dosahuje až jednoho milionu. Evropský parlament ve svém usnesení označil tuto situaci za „nejrozsáhlejší masové věznění obyvatelstva patřícího k etnické menšině v dnešním světě”.²

Kromě diplomatických kroků a kritických vyjádření na adresu čínské vlády má však porušování lidských práv Ujgurů i závažné praktické dopady, které se promítají do mezinárodního obchodu. Masové uplatňování nucené práce je podle pozorovatelů výjimečné tím, že je organizováno samotným státem a je součástí širších snah čínské vlády omezit kulturní svébytnost menšiny na jednu stranu a „bojem proti terorismu” a posílením loajality komunistické straně prostřednictvím detenčních táborů, převýchovy a práce na stranu druhou.³

Pod systematickým dohledem je velká část místní muslimské populace přesouvána do vládních zařízení, kde musejí pracovat, často i za méně, než je minimální mzda. Státem vlastněné i soukromé společnosti jsou pak klíčové pro fungování tohoto systému. Porušování lidských práv Ujgurů a jejich využívání na nucené práce vede k diskuzím, jak se takovému hromadnému porušování lidských práv postavit, a to i s ohledem na fakt, že místní produkty, především chemikálie, potraviny nebo kovy pocházející z provincie Sin-ťiang zaznamenaly v dovozu do USA o 250 % vyšší nárůst oproti předešlému roku. Výroba v Sin-ťiang je ale také na počátku globálních dodavatelských řetězců (GVCs) a její primární produkty jsou dále zpracovávány i v jiných částech Číny a následně vyváženy do západních zemí. Např. 84 % čínské bavlny je produkováno právě v Sin-ťiangu, přičemž 33 % oděvů v USA je dováženo z Číny.⁴

To samozřejmě komplikuje snahy postihnout situaci v dané oblasti a klade větší nároky na západní společnosti, které musí věnovat náležitou péči výběru svých dodavatelů, tak i na státní instituce, které prošetřují původ importovaného zboží a surovin.⁵

Ve Spojených státech je proto od konce minulého roku projednáván legislativní návrh, který zakáže dovoz zboží pocházejícího z provincie Sin-ťiang. Zvažována jsou i další opatření, která by byla zamířena na čínské obchodní společnosti, které mají své aktivity umístěny právě v této oblasti nebo na americké společnosti, které do nich investovaly. Nad rámec těchto jednostranných opatření přichází v úvahu i širší koordinace v mezinárodních institucích jako OSN nebo OECD a snahy o větší transparentnost v GVCs. Situace v Sin-ťiang nebude mít ale dopad pouze na export výrobků a surovin z Číny. Trumpova administrativa již na začátku t.r. zakázala pro „porušování lidských práv”, včetně „hromadného svévolného zadržování”, americkým společnostem obchodovat s pěti čínskými firmami SenseTime, Megvii, Yitu, iFLYTEK, Hikvision and Dahu, které zajišťují sledovací systém v Sin-ťiangu.

Podobně kritický postoj se začíná prosazovat i v Evropské unii. V prosinci 2019 Evropský parlament vyzval další unijní instituce a členské státy k přijetí opatření, které by Čínu vedly k dodržování jazykových, kulturních, náboženských a dalších základních práv Ujgurů, mj. zastavení veškerého vývozu a transferu technologií a služeb, které Čína používá ke kybernetickému sledování, a aby k tomuto účelu účinně využívaly vhodných mechanismů kontroly vývozu.⁶

Legislativní návrh v podobě zpřísnění nařízení, kterým se zavádí režim pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, kam spadají i sledovací technologie, je již diskutován mezi Evropskou komisí a Radou. Současně se této otázce dostává rostoucí pozornosti i ze strany nevládních organizací, kdy v září 2020 zveřejnila Amnesty International zprávu, která odhaluje evropské společnosti podílející se na vývozu těchto technologií do Číny.⁷

Čínské obchodní společnosti, které využívají nucené práce Ujgurů nebo se podílejí na budování sledovacího státu, jsou tak postupně identifikovány a jejich zahraniční obchod se s největší pravděpodobností i na základě aktuálních legislativních návrhů dočká řady omezení. Je evidentní, že spíše dříve, než později se zacházení s Ujgury negativně promítne do obchodních vztahů mezi Západem a Čínou a povede k dalšímu zhoršení jejich vzájemných politických a obchodních vztahů. Ekonomické nástroje ale mohou mít nakonec na chování Číny větší vliv než diplomatické výzvy.

Autor článku : Ondřej Svoboda
_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Statement by Ambassador Christoph Heusgen on behalf of 39 Countries in the Third Committee General Debate, 6. října 2020.

² Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. prosince 2019 o situaci Ujgurů v Číně („China Cables”) (2019/2945(RSP)).

³ „Enforcing the Ban on Imports Produced by Forced Labor in Xinjiang.” A Testimony by Amy Lehr before before the Ways and Means Subcommittee on Trade, 17. září 2020.
⁴ Amy K. Lehr, Connecting the Dots in Xinjiang: Forced Labor, Forced Assimilation, and Western Supply Chains, 16. října 2019, s. 2-3.

⁵ Např. v případě nedávno přijatého nařízení EU, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, bylo v České republice jako příslušným orgánem určeno Ministerstvo průmyslu a obchodu.

⁶ Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. prosince 2019 o situaci Ujgurů v Číně („China Cables”) (2019/2945(RSP)).

⁷ Amnesty International, Out of Control: Failing EU Laws for Digital Surveillance Export, 21. září 2020.