Dne 26. června 2012 vynesl Evropský soud pro lidská práva důležitý pilotní rozsudek ve věci Kurić a ostatní proti Slovinsku (stížnost č. 26828/06), který se týká případů bezdomovectví.

Evropský soud pro lidská práva (foto: Marcella Bona, Flickr)

Slovinsko porušilo články 8, 13 a 14 Úmluvy tím, že v důsledku legislativy upravující nabývání slovinského státního občanství po vyhlášení nezávislosti Slovinska v roce 1991 bylo více než 25,000 bývalých občanů Jugoslávie legálně pobývajících na území Slovinska zbaveno práva na trvalý pobyt. Až do roku 2010, kdy poskytl jistou nápravu slovinský Ústavní soud a nově přijatá legislativa, se tak tyto osoby vyskytovaly v horším postavení než cizinci ve Slovinsku, neboť tamní cizinecký zákon nepočítal s kategorií cizinců či osob bez státní příslušnosti „pocházejících“ ze Slovinska.

Tato situace tedy vedla k řadě komplikací dotčených osob v jejich soukromém životě. Přestože Velký senát ESLP mimo jiné potvrdil, že Úmluva nechrání právo na občanství, či právo na trvalý pobyt, některá omezení pobytových práv mohou v důsledku představovat omezení práva na respektování soukromého nebo rodinného života. 

Slovinsko dle ESLP porušilo články 8, 13 a 14 Úmluvy tím, že nepřijalo adekvátní právní úpravu chránící soukromí a rodinný život ve vztahu k osobám, které přišly o pobytová práva po vyhlášení slovinské nezávislosti.Omezení práva na soukromí a rodinný život tak bylo disproporcionální ve vztahu k prosazovanému cíli.

Ze strany nevládních organizací je tento rozsudek vnímán slovy Jamese Goldstona, výkonného ředitele Open Society Justice Initiative, jako „důležitý milník při posilování mezinárodních norem proti bezdomovectví.“ V důsledku slovinské právní úpravy bylo totiž ještě v roce 2009 více než 4.000 osob bez státní příslušnosti.

Případ ESLP označil za pilotní, neboť v podobné pozici jako navrhovatelé se vyskytuje velké množství dalších osob. Přitom uložil slovinské vládě vytvořit do jednoho roku postup pro kompenzaci všech osob dotčených předpisy o státním občanství přijatými krátce po vzniku Slovinska.

Autor článku: JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D.