V posledních týdnech před sepsáním článku se objevují zprávy o dlouhodobém (mnoho let trvajícím) používání pásů v psychiatrické nemocnici.¹  V článku shrnuji, co k omezení pásy v lůžku uvedl Evropský soud pro lidská práva a jeho závěry doplňuji o postřehy z návštěv psychiatrických nemocnic.²

Samo připoutání člověka k lůžku není nutně špatným zacházením

První zmínku o omezení pásy jsem nalezl v rozsudku ve věci Julin proti Estonsku.³   Pan Julin nebyl v nemocnici, ale ve vězení, pro článek je podstatný incident, kdy se pokusil na samotku pronést tabák. Příslušníci vězeňské služby tabák odhalili a pan Julin začal být agresivní, vulgární, bušil do dveří, a nakonec udeřil i příslušníka. Pan Julin byl následně po dobu 9 hodin připoután k lůžku. ESLP konstatoval špatné zacházení. Kritizoval to, že před použitím pásů nebyly vyzkoušeny mírnější prostředky a že omezení trvalo i v situaci, kdy pan Julin již byl tichý a nechoval se v pásech neklidně. ⁴

Rozsudek ve věci pana Julina je důležitý, protože v něm ESLP připustil, že člověka je za určitých okolností možné připoutat pásy k lůžku aniž by se jednalo o špatné zacházení, a to pokud je omezení nezbytně nutné k předejití zranění sebe nebo druhých. U jiných omezovacích prostředků názor ESLP neznáme. Nevíme, jak by ESLP přistoupil k umístění člověka do síťového či klecového lůžka⁵  (ani jedno už v ČR nelze používat) nebo k použití ochranného kabátku (ten stále používat lze, děje se tak ale zřídka).


Evropský soud pro lidská práva ⁶

Pro použití pásů musí existovat závažný důvod

Rozsudek ve věci Bureš proti České republice⁷  se týká případu muže, který se omylem předávkoval léky a šel do obchodu, aniž by měl kalhoty či spodní prádlo. Pan Bureš byl převezen na záchytnou stanici, kde byl (podle popisu vlády, který ESLP přejal) omezen pásy ve třech epizodách trvajících méně než hodinu. ESLP konstatoval špatné zacházení, protože nepovažoval za prokázané, že by pan Bureš někoho ohrožoval a že situaci nešlo vyřešit mírněji. Soud uvedl, že „použití omezovacích prostředků je závažným opatřením, které musí být vždy odůvodněno tím, že zabraňuje bezprostřední újmě pacienta nebo okolí, a které musí být přiměřené ve vztahu k tomuto cíli. Pouhý neklid tedy nemůže odůvodnit připoutání člověka k posteli po dobu téměř dvou hodin.“⁸

Podobné závěry ESLP uvedl i v rozsudku (č. 2) M. S. proti Chorvatsku⁹,  kde ESLP konstatoval, že špatným zacházením bylo omezení paní M. S. pásy po dobu 15 hodin. Uvedl, že použití pásů nemůže být odůvodněno tím, že se paní M. S. bránila omezení. Soud také kritizoval, že v průběhu omezení nebyl zajištěn dostatečný dohled a nemocnice nereagovala na sdělení paní M. S., že zažívá intenzivní bolest zad.¹⁰ Tyto rozsudky jsou důležité, protože v nich ESLP připouští, že použití pásů by mohlo být přípustné (za podmínek, které v případě pana Bureše ani paní M. S. nebyly naplněny) i vůči člověku s postižením. Existují totiž i názory, že použití pásů (i jiných omezovacích prostředků) vůči člověku s postižením je nepřípustné absolutně.¹¹

Není nutné čekat na vyhrocení situace, pokud je zřejmé, že k vyhrocení dojde Aggerholm proti Dánsku¹²  je zatím posledním rozsudkem, v němž se ESLP omezení pásy věnoval. Pan Aggerholm měl od roku 2005 uloženo opatření obdobné našemu ochrannému léčení v ústavní formě, protože se pod vlivem paranoidní schizofrenie dopustil nebezpečného vyhrožování. Dne 8. 2. 2013 byl pan Aggerholm neklidný, nikoho však nenapadal. Pronášel výhrůžné poznámky typu „už by s ní (lékařkou) měl někdo něco udělat“, stupňující se vztek byl zřejmý i z výrazu ve tváři. Snaha o uklidnění se nesetkala s úspěchem a lékařka měla obavy, že se stane něco velmi špatného. Pan Aggerholm byl omezen pásy v lůžku téměř 23 hodin.¹³ Rozsudek je důležitý, protože v něm ESLP shrnuje, jaké aspekty omezení hodnotí při zvažování toho, zda došlo ke špatnému zacházení.

Hodnotí nejen samotné rozhodnutí o omezení, ale i trvání omezení, způsob, jak bylo omezení provedeno¹⁴,  jak byl zajištěn dohled nad pacientem, jeho kontroly a záznamy o průběhu omezení.¹⁵ I v tomto rozsudku ESLP konstatoval špatné zacházení. Nekritizoval však samotné rozhodnutí o omezení, u nějž akceptoval, že chování pana Aggerholma představovalo bezprostřední ohrožení. Špatné zacházení shledal v tom, že omezení trvalo i v situaci, kdy pan Aggerholm již byl klidnější a ochotný navázat hovor, dále v tom že téměř 12 hodin stav pana Aggerholma nezhodnotil lékař a došlo k téměř dvouhodinové prodlevě mezi rozhodnutím o ukončení omezení a odpoutání pana Aggerholma. Závěry ESLP obsažené v tomto rozsudku lze použít pro výklad pojmu „bezprostřední ohrožení“, který český právní řád používá jak mezi podmínkami pro použití omezovacích prostředků, tak mezi podmínkami pro hospitalizaci pacienta bez souhlasu. Pojem bezprostřednosti¹⁶  není správné vnímat pouze v místním a časovém významu, ale i v kauzálním významu, tedy že pokud by nebylo zasaženo, došlo by k realizaci ohrožení.

Ilustrační foto¹⁷

Závěr

Z judikatury ESLP je zřejmé, že omezení člověka pásy v lůžku není jen specialitou České republiky¹⁸  a že připoutání člověka pásy k lůžku může snadno dosáhnout intenzity špatného zacházení. ESLP takovou praxi připouští (i vůči lidem s postižením) po omezenou dobu jako krajní řešení, pokud člověk závažně ohrožuje sebe nebo druhé, nebo je jasné, že k takovému ohrožení dojde. Omezení pásy v trvání týdnů, měsíců či dokonce let ESLP prozatím neřešil, lze si však jen stěží představit, že by takovou praxi nevyhodnotil jako špatné zacházení.

Autor článku:   Matěj Stříteský

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ KOŠLEROVÁ, A. Případ 12 let kurtované pacientky: když selže systém a ombudsman o vás neví.
In: iROZHLAS [on-line].  2022. Dostupné na:  https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/psychiatrie-nemocnice-kurtovani-ombudsman-system-selhani_2209290500_ank .
² Návštěvy provádím v rámci práce v Kanceláři veřejného ochránce práv, články obsažené v tomto článku, však nelze považovat za stanovisko Kanceláře veřejného ochránce práv.
³ Rozsudek ESLP ve věci Julin proti Estonsku ze dne 29. května 2012, stížnost č. č. 16563/08.
⁴ K tomu blíže Julin proti Estonsku odst. 104. S tím, že omezení trvá i v okamžiku, kdy je pacient popisován jako klidný, se ojediněle setkáváme při systematických návštěvách psychiatrických nemocnic. Viz zpráva z návštěvy veřejného ochránce práv ze dne 14. 11. 2019, sp. zn. 79/2019/NZ. Dostupné na: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/8234.
⁵ Umísťování lidí do klecí označil ESLP za špatné zacházení v rozsudku Svinarenko a Slyadnev proti Rusku ze dne 17. 7. 2014, stížnosti č. 32541/08 a 43441/08, jednalo se však o použití klece v průběhu soudního řízení.
⁶ Zdroj obrázku: https://www.coe.int/en/web/portal/-/coronavirus-exceptional-measures-at-the-european-court-of-human-rights.
⁷ Rozsudek ESLP ve věci Bureš proti České republice ze dne 18. 10. 2012, stížnost č. 37679/08.
⁸ Viz odst. 96 rozsudku ve věci Bureš proti České republice.
⁹ Rozsudek ESLP ve věci M. S. proti Chorvatsku (č. 2) ze dne 19. 2. 2015, stížnost č. 75450/12.
¹⁰ Viz odst. 111 rozsudku ve věci M. S. proti Chorvatsku (č. 2).
¹¹ Tento ambicióznější názorový proud vychází z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a blíže je zachycen např. v McSHERRY, B. Regulating seclusion and restraint in health care settings: The promise of the Convention on the Rights of Persons with Disabilities. In: International Journal of law and Psychiatry. 2017, č. 53, s. 39-44.
¹² Rozsudek ESLP ve věci ve věci Aggerholm proti Dánsku ze dne 15. 9. 2020, stížnost č. 45439/18.
¹³ ESLP uvádí, že se jedná o prozatím nejdelší dobu omezení pásy, kterou se zabýval, viz odst. 104 rozsudku Aggerholm proti Dánsku.
¹⁴ Omezení pásy může mít různou podobu. Liší se počet použitých pásů (1 –12), rozsah v jakém se může pacient v pásech pohybovat, někde je pacient na pokoji sám, jinde je omezen na ložnici, kde se nachází další pacienti, atd.
¹⁵ Viz odst. 87 rozsudku Aggerholm proti Dánsku.
¹⁶ Připomínka veřejného ochránce práv v legislativním procesu ze dne15. 9. 2022, sp. zn. 38187/2020/S, dostupné na: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/8812.
¹⁷ Zdroj obrázku: https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/psychiatrie-dobrany/Zml0LWluLzEwNTF4NjIxL2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSkvaW1n/3196318.jpg?v=0&st=2JepWQowNhuKfKFzFkAxZxqdki1Nut_qrl2fdH6DpQ&ts=1600812000&e=0.
¹⁸ V roce 2018 se k omezování pásy vyjadřoval německý Spolkový ústavní soud, který označil za pochybení, když rozhodnutí omezení pásy (nad 30 minut) není podrobeno soudnímu přezkumu, a to i u pacientů, kteří jsou již z rozhodnutí soudu zadržováni v nemocnici. Viz rozhodnutí německého Spolkové ústavního soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 2 BvR 309/15.
Dostupné na: https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/EN/2018/bvg18-062.html;jsessionid=5D81AEBE8F62C11CB1B7ACE77F836EC8.1_cid392.