Evropská komise dne 8. června 2023 zahájila další řízení o porušení předpisů Evropské unie¹ proti Polsku v oblasti dodržování společných unijních hodnot, tentokrát ve věci nového polského zákona o zřízení komise pro vyšetřování ruského vlivu, kritiky nazývaného jako „Lex Tusk“.²

Jedná se o zákon, který dává vzniknout novému vyšetřovacímu orgánu pro zkoumání ruského vlivu na vnitřní bezpečnost Polska v období mezi lety 2007 až 2022.

Proti zákonu se zvedla vlna kritiky, přičemž znepokojení vyjádřily kromě Evropské komise³ i Spojené státy americké.⁴ Podle kritiků v médiích může být zákon zacílen na zdiskreditování opozice, zejména bývalého premiéra Donalda Tuska před nadcházejícími listopadovými parlamentními volbami v Polsku. Zřejmě právě s ohledem na blížící se volby Evropská komise zareagovala poměrně rychle, jen 8 dnů od podepsání zákona polským prezidentem. Polský prezident zároveň zákon postoupil k posouzení polskému ústavnímu soudu, legislativní proces byl však již jeho podpisem dokončen, nic tak aktuálně nebrání sestavení vyšetřovací komise. Polský ústavní soud je navíc v tuto chvíli paralyzován interními spory.⁵

 Polský opoziční lídr Donald Tusk⁶

Tisková zpráva Evropské komise k zahájenému řízení⁷

Možné závažné dopady nového zákona na dodržování unijních zásad v rámci Evropské unie lze vyvodit z prakticky okamžité reakce Evropské komise. Již na zasedání Rady EU 30. května, během slyšení s Polskem v rámci probíhajícího řízení dle čl. 7 Smlouvy o Evropské unii („SEU“)⁸ Komisař pro spravedlnost Didier Reynders vznesl otázku k dopadům nového polského zákona před ministry členských států.

Upozornil, že Evropská komise nový zákon analyzuje a v případě potřeby podnikne příslušné kroky.⁹ První formální krok také záhy učinila, zaslala Polsku výzvu ke sdělení potřebných vysvětlení, čímž zahájila řízení o porušení unijního práva. Polsko má tak 21 kalendářních dnů na to, aby odpovědělo. V případě že neodpoví nebo jím podaná vysvětlení nebudou pro Evropskou komisi dostatečná, může Komise zaslat odůvodněné stanovisko s formální žádostí o zajištění souladu s právem EU v rámci stanovené lhůty (obvykle 2 měsíců, ale může být kratší). Teprve v případě, že by nedošlo k nápravě, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Podle Evropské komise polský zákon porušuje unijní právo hned v několika ohledech. Zaprvé, podle Komise porušuje hodnotu demokracie (čl. 2 ve spojení s čl. 10 SEU). Konkrétně tím, že nepřiměřeně zasahuje do demokratického procesu. Vyšetřování a veřejná slyšení polského orgánu by mohly dle Evropské komise vést k poškození pověsti kandidátů ve volbách a výsledky vyšetřování k omezování politických práv osob zvolených v demokratických volbách. Tato vyšetřovací komise by měla každoročně podávat Sejmu zprávu o své práci, první by měla být publikována 17. září 2023, tedy ještě v tomto volebním období Sejmu a prakticky během volební kampaně před parlamentními volbami.

Zadruhé, Evropská komise tvrdí, že zákon porušuje zásadu legality a zákaz retroaktivity sankcí (čl. 49 Listiny základních práv Evropské unie, „Listina“), obecné zásady právní jistoty a res iudicata. Polský zákon totiž stanoví, že vyšetřovací komise může vydávat „nápravná opatření“, např. může osobu zbavit práva vykonávat veřejnou funkci související s nakládáním s veřejnými prostředky, a to až na dobu 10 let. Takové nápravné opatření obsahově odpovídá sankcím stanoveným obvykle v trestním zákoníku, přitom se může vztahovat na činnosti, které nebyly v době jejich výkonu protiprávní. Kromě toho zákon jasně nedefinuje, co vlastně znamená "ruský vliv" nebo "činnosti" osob, které spadají do působnosti zákona.

Zatřetí, podle Evropské komise zákon porušuje právo na účinnou soudní ochranu (čl. 47 Listiny), obecnou zásadu ne bis in idem a ochranu profesního tajemství (čl. 7 Listiny). Komise si totiž může vyžádat veškeré dokumenty od všech institucí, včetně soudních spisů a citlivých údajů. Kromě toho může v rámci vyšetřování předvolat kohokoli a svědky může zprostit státního, notářského, advokátního či lékařského tajemství.

Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je tajemství zpovědní. Porušení práva na účinnou soudní ochranu pak Evropská komise spatřuje především v tom, že rozhodnutí vyšetřovací komise podléhají přezkumu pouze správními soudy. Ty však nepřezkoumávají správnost posouzení skutkového stavu a hodnocení důkazů tímto orgánem, pouze jeho legalitu. Nakonec Evropská komise upozorňuje na rozpor s požadavky práva EU týkající se ochrany údajů (zejm. obecné nařízení o ochraně osobních údajů¹⁰ a čl. 8 Listiny). Návrh je neslučitelný s unijními pravidly pro ochranu údajů zejména proto, že nestanoví právní základ a nezbytné záruky pro zpracování citlivých údajů.

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders ¹¹

Osud a dopady polského zákona o vyšetřování ruského vlivu

I ze stručné tiskové zprávy Evropské komise tak lze dovodit hned několik zásadních bodů, které se mohou potenciálně vtělit do žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie. Komise se poněkud „odvážně“ v řízení dovolává porušení hodnotových ustanovení čl. 2 a čl. 10 SEU, což není zrovna obvyklé. Přímo se čl. 2 SEU v tomto kontextu Evropská komise dovolávala prozatím pouze jednou, a to v případě diskriminačních zákonů znevýhodňující LGBTQ menšinu v Maďarsku.¹² 

Tyto případy tak mohou mít zásadní význam, když Soudní dvůr Evropské Unie má šanci rozhodnout, že hodnoty společné členským státům stanovené ve čl. 2 SEU,¹³ mohou být samostatným důvodem pro podání žaloby pro porušení unijního práva. To by otevřelo dveře pro posuzování většího množství podobných případů. Dříve se Soudní dvůr zaměřoval v případech týkajících se porušení hodnot spíše na „jasná“ porušení přímo aplikovatelných ustanovení unijního práva, jako je např. obecné nařízení o ochraně osobních údajů.¹⁴.

I když by tak bylo zajímavé, kdyby polský zákon doputoval až k Soudnímu dvoru EU, je rovněž možné, že Polsko podnikne určité kroky, aby jeho efekt zmírnilo. Polský prezident zřejmě v kontextu negativních reakcí veřejnosti záhy po podepsání zákona navrhl polskému Parlamentu zásadní změny. S polským zákonem by se měl tak vypořádat i polský Ústavní soud, lze však těžko předvídat, zda dosáhne potřebného kvóra k projednání tohoto citlivého případu. Otázkou zůstává, jak rychle může polský Ústavní soud zasáhnout, když zákon je ve svém současném znění platný a nic tak nebrání sestavení vyšetřovací komise ještě před podzimními volbami. Evropská komise sice zareagovala poměrně rychle, cesta k Soudnímu dvoru EU však rovněž může být zdlouhavá.
(Text k 12. 6. 2023.)

Autorka článku:    Karolína Placzeková

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Čl. 258 Smlouvy o fungování EU.