18.03.2016 11:20

KOMENTÁŘE NA INTERNETU: KDO PONESE ODPOVĚDNOST?

Několik slov o novém rozsudku ESLP ve věci Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete and/et Index.hu Zrt proti Maďarsku (č. 22947/13)


Na stránkách Bulletinu UNCE v roce 20141 (č. 3/2014) se objevil článek s názvem Jaký Internet zanecháme budoucím generacím?, který reagoval na rozhodování Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP”) ve věci Delfi AS proti Estonsku.2 Případ Delfi pojednával o odpovědnosti novinového portálu v Estonsku za komentáře anonymních čtenářů, které se objevily na webu tohoto internetového deníku pod článkem o kontroverzní činnosti dopravní společnosti. Přestože samotný článek o dopravní společnosti byl napsán neutrálním jazykem, některé komentáře čtenářů patřily k velmi vulgárním a urážlivým. Ředitel dopravní společnosti žaloval společnost Delfi AS před národními soudy za pomluvu a byl úspěšný. 
 
Před ESLP se stěžovatelská společnost dovolávala článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP”) s tím, že nemůže být odpovědna za komentáře svých anonymních čtenářů.Argumentovala mimo jiné tím, že pokud by byla shledána odpovědnou za cizí komentáře, mělo by to dva důsledky: 1) nutnost zaměstnat armádu moderátorů, kteří by monitorovali veškeré komentáře pod každým příspěvkem portálu společnosti anebo 2) povinná registrace všech čtenářů, jež nechávají svoje komentáře na tomto webu, aby případná oběť mohla žalovat přímo autora pomluvy.

První varianta by mohla být pro společnost finančně velmi náročná; druhá varianta by vedla k zákazu anonymity na Internetu s konsekvencí utlumení svobody projevu.
 
Při posuzování tohoto případu vypracoval ESLP zvláštní test pro hodnocení odpovědnosti zprostředkovatele za komentáře na Internetu, který má čtyři klíčové prvky: 1) kontext, ve kterém se objevily komentáře; 2) opatření, uplatňovaná pro zabránění nebo odstranění urážlivých komentářů; 3) alternativní odpovědnost faktických autorů komentářů; 4) důsledky komentářů.3  Na základě posouzení těchto elementů ve světle skutkových okolností věci Delfi, dospěl ESLP k závěru, že článek 10 EÚLP porušen nebyl.
 
Zdůraznil zde, že komentáře čtenářů byly opravdu extrémní povahy, jež lze přirovnat k tzv. „hate speech” a že sankce vnitrostátních soudů nelze považovat za nepřiměřené. Případ Delfi byl prvním v rozhodovací praxi ESLP, který se týkal odpovědnosti Internetových portálů za komentáře svých uživatelů. Vyvolal masivní vlnu reakcí,4 nicméně mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno.
 
Více světla do problematiky komentářů na internetových portálech přináší nový rozsudek ESLP ve věci Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete and/et Index.hu Zrt proti Maďarsku,5  jehož skutkové okolnosti velmi připomínají věc Delfi.6
 
Zde však ESLP dospěl k opačnému závěru a shledal Maďarsko odpovědným za porušení článku 10 EÚLP. Stížnost k ELSP v této věci podali dva provozovatelé webových stránek.7
 
První stěžovatel, společnost Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete (MTE), je samoregulačním orgánem poskytovatelů internetového obsahu v Maďarsku a druhý, Index.hu Zrt (IZ), je vlastníkem internetového novinářského portálu. Oba stěžovatelé povolovali svým čtenářům vyjadřovat se k publikacím, které zveřejnovali na vlastních portálech.
 
Pro zajištění prevence nevhodných komentářů umožňují jejich webové stránky možnost nahlásit závadný obsah. Dále jsou webové stránky opatřeny poznámkou, že komentáře pod články nevyjadřují názor stěžovatelských společností. Dne 5. února 2010 MTE zveřejnila článek o podezřelých praktikách dvou realitních společností, které po uplynutí 30 denní lhůty pro bezplatné služby automaticky účtovaly servisní poplatek bez předchozího oznámení. 
 

O tři dny později na svém webu publikovala článek na stejné téma i společnost IZ. Publikace vyvolaly urážlivé komentáře pseudonymních čtenářů,8  kteří odsuzovali chování realitních kanceláří. 

V reakci na to se realitní společnosti obrátily na soud s žalobou na ochranu dobré pověsti právnické osoby. Domácí soudy jim vyhověly. Jakmile se stěžovatelé dozvěděli o soudním řízení, urážlivé komentáře byly odstraněny z webu. Po neúspěchu na vnitrostátní úrovni se stěžovatelé obrátili na ESLP, kde namítali porušení článku 10 EÚLP. Štrasburský soud použil na tento případ svůj test á-la Delfi, který nepatrně upravil.9

Hodnotil přitom, za prvé, kontext a obsah komentářů, kde poznamenal, že články stěžovatelských společností popisovaly známé skutečností a že proti realitním kancelářím již byla příslušnými orgány zahájena řízení na ochranu spotřebitelů. ESLP zmínil, že jazyk komentářů byl opravdu urážlivý, avšak s ohledem na prostředí Internetu, není takový druh projevu neobvyklý.
 
Za druhé, posuzoval odpovědnost faktických autorů komentářů, kde zdůraznil, že maďarské soudy vůbec nehodnotily možnost zahájení civilního řízení proti pseudonymním čtenářům a pouze odkázaly na to, že portály nesou odpovědnost za šíření informace. Za třetí, ESLP přihlížel k opatřením, uplatňovaným pro zabránění nebo odstranění urážlivých komentářů. Zde podotknul, že stěžovatelské společnosti odstranily urážlivé komentáře ihned poté, co se dozvěděly o zahájení civilního řízení proti nim, přičemž zmíněné realitní kanceláře se obrátily na soud, aniž by stěžovatele požádaly o vymazání předmětných textů z webů.
 
Jak již bylo zmíněno, na Internetových stránkách stěžovatelských společností existovala možnost nahlášení závadného obsahu a poznámka o vlastní odpovědnosti čtenářů za svoje komentáře. Společnost IZ také částečně monitorovala obsah svého webu.10 Poslední složkou čtyřprvkového textu je hodnocení důsledků komentářů.
 
Zde ESLP posuzoval zvlášť důsledky komentářů pro oběti a pro stěžovatele. Uzavřel svůj přehled sdělením, že pověst soukromé osoby má větší váhu, než pověst právnické osoby a že vzhledem k tomu, že chování realitních kanceláři již bylo předmětem řízení před orgánem na ochranu spotřebitele, nelze předpokládat, že předmětné články mohly mít za následek závažné poškození dobré pověsti těchto společností.

Pokud jde o důsledky řízení před maďarskými soudy, ESLP poznamenal, že i když domácí soudy stěžovatelům neuložily povinnost hradit nemajetkovou újmu, není záruka, že výsledek tohoto sporu může vést k dalším řízením a povinnosti provést odškodňování.
 
Zajímavé je, že když obdobné námitky vznášeli zástupci Delfi, nebylo k nim v řízení ve Štrasburku přihlédnuto. ESLP se omezil na konstatování, že největší provozovatel novinového portálu v Estonsku nenesl odpovědnost za nemajetkovou újmu. Klíčový rozdíl, který ESLP spatřuje ve věcech Delfi a Magyar Tartalomszolgáltatók, je povaha komentářů čtenářů. 
 
V prvním případě jsou považovány za „hate speech”, ve druhém jsou pouze urážlivé a vulgární.11
 
Toto rozdělení přitom vůbec není jednoznačné, protože hodnocení stupně urážlivosti je ryze subjektivní záležitostí. Významné je rozlišování ESLP mezi pověstí soukromých a právnických osob, které si určitě vyžádá podrobnější analýzu. V případě Magyar Tartalomszolgáltatók se soud ve Štrasburku vyhnul hodnocení rozdílu mezi anonymními a pseudonymními čtenáři a tím i otázce anonymity v kyberprostoru. 
 
Celkově lze tvrdit, že tento případ poskytuje pozoruhodný rozbor otázky odpovědnosti za komentáře uživatelů Internetu.

 

Autorka článku: Alla Tymofeyeva

________________________________________________________________________________________________________________

1 Bulletin Výzkumného centra pro lidská práva, červenec – říjen, číslo 3/2014. URL: https://www.vclp.cz/publikace/.

2 Viz rozsudky senátu a Velkého senátu ESLP v této věci: Delfi AS v. Estonia, no. 64569/09, 10 October 2013 a Delfi AS v. Estonia [GC], no. 64569/09, ECHR 2015.

3 Delfi AS v. Estonia [GC], no. 64569/09, §§ 144 - 161, ECHR 2015.

4 COX, Neville. Delfi AS v Estonia: The Liability of Secondary Internet Publishers for Violation of Reputational Rights under the European Convention on Human Rights. The Modern Law Review, 2014, p. 620; CHEUNG, Anne S.Y. Liability of Internet Host Providers in Defamation Actions: From Gatekeepers to Identifiers. University of Hong Kong Faculty of Law Research Paper No. 2014/013, 23 April 2014, p. 3.; HUSOVEC, Martin. ECtHR Rules on Liability of ISPs as a Restriction of Freedom of Speech. Journal of Intellectual Property Law & Practice, 2014, Vol. 9, No. 2, p. 109; VOORHOOF, Dirk. Delfi AS v. Estonia: Grand Chamber Confirms Liability of Online News Portal for Offensive Comments Posted by Its Readers.
URL: <https://strasbourgobservers.com/2015/06/18/delfi-as-v-estonia-grand-chamber-confirms-liability-of-online-news-portal-for-offensive-comments-posted-by-its-readers/>
accessed 5 May 2016 and When are Website Operators Liable for User Comments? 30 June 2015.
URL:<https://www.lexisnexis.com/uk/lexispsl/commercial/document/412012/5GB8-M691-DYW7-W0CN-00000-00/When-are-website-operators-liable-for-user-comments?>
accessed 5 May 2016.

5 Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete and Index.hu Zrt v. Hungary, no. 22947/13, 2 February 2016.

6 European Court of Human Rights hands down first ruling on liability for user comments after Delfi AS v Estonia.
URL: https://www.wiggin.co.uk/pressevents/publications/european-court-of-human-rights-hands-down-first-ruling-on-liability-for-user-comments-after-delfi-as-v-estonia/
- citováno dne 7.5.2016.

7 Hungary: Court ruling on liability for “vulgar and offensive” online comments. URL: https://www.humanrightseurope.org/2016/02/hungary-court-ruling-on-liability-for-vulgar-and-offensive-online-comments/ - citováno dne 7.5.2016. 

8 Ukázka z komentářů: “People like this should go and shit a hedgehog and spend all their money on their mothers’ tombs until they drop dead.” (“Azért az ilyenek szarjanak sünt és költsék az összes bevételüket anyjuk sírjára, amíg meg nem dögölnek.”)

9 McCULLY, Jonathan. Case Law, Strasbourg: Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete and Index.hu Zrt v. Hungary, Intermediary liability (again). URL: https://inforrm.wordpress.com/2016/02/07/case-law-strasbourg-magyar-tartalomszolgaltatok-egyesulete-and-index-hu-zrt-v-hungary-intermediary-liability-again-jonathan-mccully/ - citováno dne 7.5.2016.

10 Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete and Index.hu Zrt v. Hungary, no. 22947/13, § 8, 2 February 2016.

11 ANGELOPOULOS, Christina and SMET, Stijn. Notice-And-Fair-Balance: How to Reach a Compromise between Fundamental Rights in Intermediary Liability. URL :h ttp://infolawcentre.blogs.sas.ac.uk/files/2016/04/Bileta-Smet-Angelopoulos.pdf   - citováno dne 7.5.2016.

Štítky:

| | | | | | | |

—————

Zpět

Kontakt



UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,

Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1

Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra

Tel.: +420 221 005 439

Novinky

18. června 2024

Vyšlo nové číslo Bulletinu
 VCLP č.1/2024 .

 

 

United Nation Web TV: 
 

Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english 


Video o Radě Evropy

Rada Evropy ve svém videu představuje svoji práci, spočívající v prosazování a ochraně lidských práv, demokracii
a právního státu: