Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu na podzim roku 2022 zveřejnilo konečnou verzi Zásad dodržování lidských práv v dodavatelských řetězcích („Zásady“).¹  Více než deset let po přijetí Obecných zásad OSN pro byznys a lidská práva, se tímto Japonsko stává první asijskou zemí, která po jejich vzoru začala regulovat lidská práva v dodavatelských řetězcích.

Japonské zásady platí pro všechny společnosti, které podnikají na japonském trhu, bez ohledu na jejich velikost či sektor podnikání. V souladuse Zásadami se společnosti působící v Japonsku mají zabývat nepříznivými dopady své obchodní činnosti na lidská práva, ať už v Japonsku, či mezinárodně. Zásady mají za cíl chránit veškerá mezinárodně uznaná lidská práva.

Obsah Zásad je v mnoha bodech srovnatelný s obsahem Obecných zásad OSN. V prvním kroku má společnost přijmout oficiální závazek k dodržování lidských práv ve své obchodní činnosti. Oficiální závazek má být schválen nejvyšší výkonnou složkou dané společnosti, být začleněn do provozních zásad a jasně zprostředkovávat očekávání společnosti na počínání zaměstnanců, obchodních partnerů a dodavatelů ve vztahu k lidským právům.

Ve druhém kroku se od společností očekává, že zavedou mechanismy náležité péče v oblasti lidských práv (human rights due diligence). Tyto mechanismy náležité péče mají zahrnovat průběžné hodnocení lidskoprávních rizik daných obchodních aktivit, jakož i přijetí preventivních opatření a kroků ke zmírnění nepříznivých dopadů. Japonské zásady podnikům doporučují pravidelné hodnocení účinnosti těchto mechanismů, např. využitím nezávislých auditů. Společnosti zároveň mají informovat veřejnost o krocích, které pro ochranu lidských práv podnikají.

V neposlední řadě Japonské zásady uvádějí, že společnosti nesou odpovědnost za provádění nápravných opatření, pokud přispějí k nepříznivým dopadům na lidská práva. Zásady doporučují, aby společnosti zavedly mechanismy pro podávání stížností v souladu s Obecnými zásadami OSN a umožnily tak osobám postiženým negativními dopady na lidská práva, domáhat se nápravy. Ačkoli jsou Zásady důležitým krokem v ochraně lidských práv v Japonsku, velkou nevýhodou zůstává jejich právní nezávaznost. 

Tímto se Japonsko liší od jiných vyspělých ekonomik, které k ochraně lidských práv v dodavatelských řetězcích zvolili právně závaznou regulaci. K těmto zemím se řadí Francie, Norsko a Německo se zákony o náležité péči v dodavatelských řetězcích, či Kalifornie, Velká Británie a Austrálie se zákony o transparentnosti dodavatelských řetězců.


Tokio²

Na rozdíl od těchto zákonů však Japonské zásady platí bez rozdílu pro všechny společnosti podnikající na japonském trhu, nejen tedy pro velké společnosti s určitým výdělkem, počtem zaměstnanců, či aktivitou ve specifickém sektoru. Oproti zákonům o transparentnosti dodavatelských řetězců, Japonské zásady také chrání veškerá lidská práva a nejsou redukována jen na ochranu před moderním otroctvím. I přes svoji nezávaznost tak Japonské zásady mohou být přínosem pro zvýšenou ochranu lidských práv.

Vzhledem k aktuálnímu mezinárodnímu vývoji v oblasti lidských práv a byznysu, je reálné, že Zásady položí základ pro přijetí závazných povinností v Japonsku. Japonské společnosti také podléhají již schváleným zákonům výše zmíněných států. Zároveň lze očekávat, že se mezinárodně působící společnosti budou muset pod stále se zvyšujícím tlakem přizpůsobit vznikajícím mezinárodním normám, např. plánované směrnici EU.  

Autorka článku:  Elia Černohlávková

_____________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Guidelines on Respecting Human Rights in Responsible Supply Chains (Provisional English translation). Ministry of Economy, Trade and Industry [on-line]. 2022. Dostupné z: <https://www.meti.go.jp/english/press/2022/pdf/0913_001a.pdf>.

² Zdroj obrázku: https://www.eyeonesg.com/wp-content/uploads/sites/44/2021/02/iStockLocale-Japan-Tokyo_956015912-275x183.jpg