JACOBSOHN, Gary, SCHOR, Miguel (eds.): Comparative Constitutional Theory. Cheltanham: Edward Elgar, 2018, ISBN: 978-1-78471-912-8, 539 str.

Příručky zaměřené na jednotlivá právní odvětví, případně metodologii právní vědy se v posledních letech objevují stále častěji. Patrně největší počet z nich se věnuje těm oborům práva, kde je regulace buď stejná anebo přinejmenším podobná ve více státech. V prvním případě je možné zmínit právo mezinárodní, případně evropské, ve druhém například právo ústavní. Vzhledem k množství příruček srovnávacího ústavního práva je tedy možné se ptát, proč je namístě psát další.

Domnívám se, že existuje několik důvodů: v prvé řadě je to pluralita přístupů ke společným tématům. Editoři knihy Gary Jacobsohn a Miguel Schor složili tým autorů působících převážně v USA a Evropě, ale nechybí mezi nimi autoři z asijských, afrických anebo australských univerzit. Přestože každý z autorů zpracovává téma, které se již objevilo v celé řadě jiných publikací, jejich pohled může být v něčem odlišný, odvíjející se od jejich vlastních pohledů na právo.

Druhým důvodem je jistý vývoj, který sice není nikterak překotný, ovšem v horizontu několika let přesto může v důsledku přelomových soudních rozhodnutí, nových publikací, anebo i společenských změn (např. v posledních letech nárůst ústavního populismu, migrační krize, dříve krize veřejných rozpočtů) k jistým změnám docházet. V neposlední řadě je pak výhodou této publikace samotné složení autorského týmu, kdy se editorům podařilo získat pro sepsání každého z témat povolaného autora, často publikujícího významnou práci právě z té oblasti, o které do knihy píše.

Kniha je rozdělena do čtyř částí. První pojednává o strukturách ústav a lidských právech. Objevují se zde témata soudního dialogu, dělby moci, federalismu a z lidskoprávních témat například: lidská důstojnost (autorem kapitoly je Jacob Weinrib) a sociální práva (Jeff King).

Druhá část se týká interpretace ústav, autoři se v ní věnují například principu proporcionality (Víctor Ferreres Comella), protivětšinovému problému (David Robertson), textualismu (Howard Schweber) a pragmatismu (David Landau).

Třetí část je věnována ústavním změnám, a to z různých pohledů, včetně problematiky přechodů k demokracii (Gábor Halmai) a poslední část vybraným problémům srovnávacího ústavního práva, například obranyschopné demokracii (Jan-Werner Müller), nepsané ústavě (Janet McLean), občanství (John E. Finn) anebo americkému excepcionalismu (Mark A. Graber).

Autor článku: Pavel Ondřejek