Dne 12. 6. 2014 vydala Evropská komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk, KOM(2014) 340.

Inspektor procesních záruk má působit v rámci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jehož úkolem je ochrana finančních zájmů EU a správní vyšetřování podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání týkajícího se finančních prostředků EU.

Úřad OLAF nemá pravomoc ukládat sankce. Výsledkem jeho šetření je pouze zpráva, která se předává příslušným orgánům např. i k zahájení trestního stíhání.

Inspektor má být jmenován na základě výběrového řízení dohodou Evropského parlamentu, Rady 
a Komise a má být nezávislý.

Jeho úkolem má být především prověřování stížností osob vyšetřovaných úřadem OLAF na porušení procesních záruk podle čl. 9 novelizovaného nařízení.

Jedná se o standardní práva, jejichž ochrana výslovně nebo výkladem plyne z ústav členských států
i z evropské Úmluvy, jako je lhůta pro přípravu na výslech, právo být slyšen, právo nevypovídat ve svůj neprospěch či právo na přístup k záznamu výslechu.

Inspektor nebude o stížnostech autoritativně rozhodovat, nýbrž bude vydávat nezávazná doporučení
k nápravě působící na principu „comply or explain“ – pokud se generální ředitel OLAF nebude doporučením inspektora řídit, bude muset stěžovateli a inspektorovi sdělit důvody.

Dále bude inspektor udělovat předchozí souhlas k provedení některých vyšetřovacích opatření úřadu OLAF vůči členům orgánů EU. Týká se to inspekce v prostorách orgánů EU a pořizování kopií dokumentů či nosičů údajů tam se nalézajících.

Po předložení informací nezbytných pro posouzení žádosti bude muset inspektor rozhodnout neprodleně, nejpozději však do 48 hodin.

Tato úprava, která částečně napodobuje mechanismy soudního povolování vyšetřovacích úkonů obvyklé v trestním právu, má chránit zvláštní povahu mandátu členů orgánů EU a jejich nezávislost.

Nabízí se však otázka, zda na rozdíl od pravidel přidělování zákonného soudce v trestním řízení nebude koncentrace informací o všech plánovaných vyšetřováních v orgánech EU u jediné předem známé osoby představovat riziko z hlediska její mlčenlivosti a nezávislosti.

Jak je vidět, návrh si klade za cíl posílit procesní ochranu osob vyšetřovaných úřadem OLAF.

Podporuje tak dlouhodobější evropskou tendenci pohlížet na správní vyšetřování a trestání, pokud je svým charakterem a důsledky srovnatelné s trestním obviněním, stejnými lidskoprávními hledisky jako na trestní řízení.

Autor článku: Jan Grinc