Evropská komise schválila návrh směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti
V únoru 2022 Evropská komise schválila dlouho očekávaný návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (corporate sustainability due diligence). Směrnice má podpořit udržitelné a zodpovědné chování podniků s ohledem na lidská práva a životní prostředí. Předložení návrhu Evropskou komisí bylo původně plánováno již na léto 2021, vzhledem k politizaci tématu však došlo k několika zpožděním.
Návrh byl schválen v kontextu zvyšující se legislativní aktivity v oblasti lidských práv a životního prostředí v dodavatelských řetězcích v Evropě. Průkopníkem je v tomto ohledu Francie, která již v roce 2017 schválila zákon o povinnosti „obezřetnosti“ podniků (devoir de vigilance) s ohledem na lidská práva a životní prostředí.1 V Norsku podobný zákon vstupuje v platnost v červenci 20222 a v Německu v lednu 2023.3
V úsilí vytvořit legislativní rámec v této oblasti pokračuje také Nizozemsko či Španělsko. Směrnice vznikla v návaznosti na obecné zásady OSN pro byznys a lidská práva, které v létě 2021 oslavily desetileté výročí. Směrnice má zajistit, aby Evropská unie jednala na mezinárodní scéně v souladu se svými mezinárodními závazky. Ambicí je také harmonizace a jednotné řešení regulace náležité péče podniků v oblasti lidských práv a životního prostředí. Dle Evropské komise rozdílné požadavky na náležitou péči vedou k právní nejistotě, roztříštěnosti vnitřního trhu a zvýšeným nákladům pro podniky.4
Návrh směrnice ukládá povinnost náležité péče podnikům s více než 500 zaměstnanci a obratem vyšším než 150 miliónů Eur, anebo podnikům ve vysoce rizikových sektorech s více než 250 zaměstnanci a obratem vyšším než 40 miliónů Eur. Za rizikové sektory směrnice považuje textilní, oděvní a kožedělný průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl, těžařský, hutnický a kovozpracující průmysl.5 Podle odhadů by se směrnice měla dotknout přibližně 0,2 % až 1 % evropských podniků.6 Povinnými subjekty by měly být ale také podniky ze třetích zemí, které na vnitřním trhu Evropské unie generují výše zmíněné obraty.7
Za „náležitou péči“ směrnice považuje povinnost podniků vyhodnocovat nepříznivé dopady své obchodní činnosti na lidská práva a životní prostředí a přijmutí preventivních, zmírňujících či nápravných opatření. Součástí je i povinnost zavedení mechanismů pro podávání stížností, interní monitoring a informování veřejnosti o prováděné náležité péči.8 V případě porušení těchto povinností podnikům hrozí správní sankce9 i občanskoprávní odpovědnost.10
Návrh směrnice je hojně kritizován především organizacemi občanské společnosti. Human Rights Watch (HRW) kritizuje fakt, že se návrh nevztahuje na malé a střední podniky, které tvoří více než 99 % všech v EU sídlících podniků. HRW dále kritizuje, že dle návrhu podniky mohou být shledány odpovědnými jen v případě porušení náležité péče ve vztahu k přímým dodavatelům.11
European Coalition for Corporate Justice (ECCJ) shledává nepřípustné, že se podniky mohou vyhnout odpovědnosti tím, že smluvně přenesou povinnost náležité péče na své dodavatele. ECCJ dále kritizuje fakt, že v návrhu není žalujícím zajištěn účinný přístup ke spravedlnosti v soudních procesech s mezinárodním přesahem. V tomto kontextu ECCJ zmiňuje problematiku vysokých nákladů nebo omezeného přístupu k důkazním materiálům.12
Na finální verzi směrnice se nyní musí shodnout Evropský parlament s Radou Evropské unie a následovně ji schválit. Vzhledem k aktuálnímu politickému klimatu lze předpokládat, že směrnice bude schválena. Otázkou však zůstává, v jakém znění a časovém rámci. Ačkoli je stávající návrh směrnice jistě nedokonalý, směrnice je dalším důležitým krokem pro zvýšení ochrany lidských práv a životního prostředí v oblasti byznysu.
Autorka článku: Elia Černohlávková
_______________________________________________________________________________________________________________________________________
1 Loi n° 2017-399 du 27 mars 2017 relative au devoir de vigilance des sociétés mères et des entreprises donneuses d'ordre (1)
2 Lov om virksomheters åpenhet og arbeid med grunnleggende menneskerettigheter og anstendige arbeidsforhold (åpenhetsloven) LOV-2021-06-18-99
3 Gesetz über die unternehmerischen Sorgfaltspflichten in Lieferketten (16. července 2021)
4 J. Drimmer, N. Bonucci, T. Giunta et al., ‘The Long Awaited Draft Directive on Corporate Sustainability Due Diligence: Toward Human Rights as a Business Imperative’ (2022) zpřístupněno 17. června 2022.
5 Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on Corporate Sustainability Due Diligence and amending Directive (EU) 2019/1937 [2022] čl. 2.
6 ECCJ, ‘Dangerous Gaps undermine EU Commission’s new legislation on sustainable supply chains’ (2022) zpřístupněno 17. června 2022; HRW,‘EU: Disappointing Draft on Corporate Due Diligence‘ (2022) zpřístupněno 17. června 2022.
7 Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on Corporate Sustainability Due Diligence and amending Directive (EU) 2019/1937 [2022] čl. 2.
8 Ibid čl. 4.
9 Ibid čl. 20
10 Ibid čl. 22
11 HRW (n 6)
12 ECCJ (n 6).
—————
Kontakt
UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta,
Výzkumné centrum
pro lidská práva
nám. Curieových 7
116 40 Praha 1
Prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
koordinátor Centra
Tel.: +420 221 005 439
vclp@centrum.cz
United Nation Web TV:
Prof. Pavel Šturma přednáší svůj příspěvek na téma "Succession of States and State Responsibility":
https://webtv.un.org/meetings-events/human-rights-council/forum-on-business-and-human-rights/watch/pavel-Šturma-on-succession-of-states-and-state-responsibility/5823435342001/?term=&lan=english
Video o Radě Evropy
a právního státu: