Rada EU dne 4. března 2022 jednomyslně přijala prováděcí rozhodnutí č. 2022/382 (dále také jen „Rozhodnutí“), kterým se stanovilo, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob a byla zavedena dočasná ochrana pro osoby prchající z Ukrajiny v důsledku války.¹

Směrnice o dočasné ochraně (dále také jen „Směrnice“)²  byla přijata jako vůbec první z azylových směrnic při vytváření Společného evropského azylového systému (CEAS) v roce 2001. Směrnice o dočasné ochraně je konstruována jako instrument pro výjimečné situace hromadného přílivu osob vysídlených ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země původu, či pro situace, kdy takový příliv hrozí.

Hromadným přílivem se rozumí příchod velkého počtu vysídlených osob, pro které směrnice požaduje, aby přicházely z určité země nebo zeměpisné oblasti, lhostejno, zda se jedná o spontánní vstup nebo o vstup například v rámci humanitárního evakuačního programu.

Instrument je tedy zamýšlen jako reakce na situaci, kdy není možné zamezit vstupu většího množství osob či kdy stát větší množství osob dobrovolně přijme a individualizované posuzování jednotlivých žádostí o mezinárodní ochranu není v silách přijímajícího státu. Předpokládána je určitá homogenita proudu osob ve smyslu buďto jednoho domovského státu, anebo jedné geografické oblasti, což může nastat například v případě ozbrojeného konfliktu.

O tom, zda se jedná o hromadný příliv, rozhoduje kvalifikovanou většinou Rada EU na návrh Evropské komise. Poprvé v historii se tak stalo právě v kontextu války na Ukrajině počátkem března letošního roku. Ačkoliv Směrnice byla přijata již v roce 2001 v reakci na válku v Jugoslávii, až do letošního roku nebyla aktivována.

Hojně se její použití diskutovalo v souvislosti s tzv. uprchlickou „krizí“ v roce 2015, která svou hromadností přímo vybízela k aktivaci dočasné ochrany jako kolektivního a okamžitého řešení dané situace. Nicméně až počátek války na Ukrajině³  vyvolal v rámci EU potřebný konsensus ohledně vyhlášení hromadného přílivu osob a aktivace dočasné ochrany.

Rozhodnutí v počáteční fázi aktivovalo dočasnou ochranu na období jednoho roku. Toto období lze automaticky prodloužit o období šesti měsíců, a to maximálně dvakrát, tedy nejvýše o jeden rok. Komise EU může pak Radě EU navrhnout, aby dočasnou ochranu prodloužila až o jeden další rok. 

Může rovněž navrhnout ukončení dočasné ochrany, pokud bude situace na Ukrajině taková, že umožní bezpečný a trvalý návrat. Maximální doba trvání dočasné ochrany tedy činí až tři roky. V případě, že dojde k uplynutí tří let trvání dočasné ochrany, dochází k jejímu automatickému ukončení.

Dočasné ochrany ve smyslu Rozhodnutí a operačních pokynů⁴ požívají následující kategorie osob vysídlených z Ukrajiny dne 24. února 2022 nebo po tomto datu v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil:

a) ukrajinští státní příslušníci pobývající na Ukrajině před 24. únorem 2022; 

b) osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníci třetích zemí jiných než Ukrajiny, kterým byla před 24. únorem 2022 poskytnuta mezinárodní ochrana nebo odpovídající vnitrostátní ochrana na Ukrajině – tím se rozumí osoby, které mohou prokázat, že oprávněně pobývaly na Ukrajině před 24. únorem 2022 na základě platného povolení k trvalému pobytu, a kteří se nemohou vrátit za bezpečných a trvalých podmínek do své země původu nebo regionu v jejich zemi původu⁵,

c) rodinní příslušníci osob uvedených v písmenech a) a b).

Režim dočasné ochrany umožňuje vysídleným osobám požívat harmonizovaných práv v celé EU, a to v oblasti oprávnění k pobytu, přístupu na trh práce, přístupu k bydlení, sociální pomoci, lékařské pomoci a zdravotní péči a v případě dětí a dospívajících osob bez doprovodu pak v oblasti poručenství a opatrovnictví a k přístupu ke vzdělání. Je třeba podotknout, že Směrnice nastavuje minimální normy pro poskytování dočasné ochrany, přičemž členským státům ponechává možnost přijmout pro osoby požívající dočasné ochrany právní úpravu příznivější.

Co se týče České republiky, Směrnice byla v roce 2004 transponována zákonem č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. Na tento zákon pak aktuálně navázaly tři další zákony (tzv. Lex Ukrajina), které jsou vůči zákonu o dočasné ochraně cizinců lex specialis a upravují oblast právního statusu dočasné ochrany a přístupu ke zdravotní péči (zákon č. 65/2022 Sb.), oblast zaměstnanosti a oblast sociálního zabezpečení (zákon č. 66/2022 Sb.) a také stanoví zvláštní pravidla v oblasti školství (zákon č. 67/2022 Sb.). 

Dne 28. 6. 2022 vstoupila platnost novela souboru těchto zákonů tzv. Lex Ukrajina II., která omezuje některá práva náležející držitelům dočasné ochrany a mj. zavádí také pravidlo, že žádost o dočasnou ochranu je možné podat pouze v jedné zemi, udělením i žádostí v jiné zemi EU dočasná ochrana v ČR zaniká (přičemž tento bod bude v praxi jistě velmi problematický, protože se nezřídka setkáváme s případy, kdy osoby přicházející do ČR jsou například zaregistrováni k dočasné ochraně v Maďarsku, ačkoliv o tom vůbec neví a neobdrží žádný průkaz nebo vízový štítek).

A na závěr ještě několik čísel, již teď je zřejmé, že co se rozsahu týče, generuje válka na Ukrajině bezprecedentní množství vysídlených osob, kterým Česká republika poskytuje útočiště. Ke konci června letošního roku udělila ČR dle sdělení ministra vnitra dočasnou ochranu přes 382 000 osobám.⁶  Více dočasných ochran udělilo již jen Polsko a třetí pomyslnou příčku obsadilo Slovensko.⁷

Pro dokreslení jen zmiňme, že v celém loňském roce v České republice požádalo o mezinárodní ochranu celkem 1411 osob a mezinárodní ochrana (ať už ve formě azylu nebo doplňkové ochrany) byla udělena 311 osobám.⁸ 

Je tedy zjevné, že aktivace doplňkové ochrany byla jistě na místě, nebylo by reálné, aby státní aparát posoudil všechny individuální žádosti o mezinárodní ochranu. V tuto chvíli se však nabízí další otázky, a sice, zda má být akcentována integrace příchozích ukrajinských občanů do české společnosti nebo naopak dočasnost s vidinou jejich hladkého odjezdu v budoucnu, o tom ale zase příště.
 

Autorka článku:   Eliška Flídrová
 

_______________________________________________________________________________________________________________________________________

¹ Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022 kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana.

² Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.

3 Dne 24. února 2022 zahájily ruské ozbrojené síly na několika místech rozsáhlou vojenskou invazi na Ukrajinu z Ruské federace, z Běloruska
a z ukrajinských oblastí, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády.

4 Sdělení Komise: Operační pokyny k provádění prováděcího rozhodnutí Rady 2022/382, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (2022/C 126 I/01).

⁵ Na tuto kategorii osob lze uplatnit i přiměřenou ochranu podle vnitrostátního práva.

⁶ K tomu viz vyjádření ministra vnitra Rakušana dostupné online zde:  https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3511702-migracni-situace-je-v-cesku-pod-kontrolou-rekl-ministr-rakusan-a-ocenil-pomoc 

⁷ K tomu viz EUROSTAT: Temporary protection for persons fleeing Ukraine, dostupné online zde:  https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/ddn-20220603-1

⁸ Ministerstvo vnitra ČR, OAMP: Mezinárodní ochrana v České republice – měsíční statistický přehled za rok 2021, dostupné online zde: https://www.mvcr.cz/clanek/statisticke-zpravy-o-mezinarodni-ochrane-za-jednotlive-mesice-v-roce-2021.aspx