Ve dnech 27. - 29. listopadu 2017 se na půdě OSN v Ženevě v Paláci národů konalo 2017 UN Forum on Business and Human Rights. Díky podpoře Právnické fakulty Univerzity Karlovy se nám podařilo zúčastnit tohoto fóra. Forum OSN pro byznys a lidská práva je založeno primárně na práci zvláštního zmocněnce OSN pro byznys a lidská práva Johna Ruggieho, který v roce 2008 představil "Protect, Respect and Remedy" Framework. Následně byl tento záměr v červnu 2011

Zdroj: About the UN Forum on Business and Human Rights.

přijat Radou OSN pro lidská práva formou dokumentu s názvem Obecné principy OSN pro byznys a lidská práva (UN Guiding Principles on Business and Human Rights, UNGP).

Od roku 2012 se odborníci z celého světa, kteří se zabývají problematikou odpovědnosti právnických osob za porušení lidských práv, pravidelně setkávají. Letošní, sedmé fórum pro byznys a lidská práva je naplánováno na 26. - 28. listopadu 2018. V České republice od roku 2013 je národním gestorem společenské odpovědnosti organizací (známá pod zkratkou „CSR” od anglického „Corporate Social Responsibility”) Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho úkolem bylo vypracovávat strategický dokument s názvem Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice, který byl schválen vládou ČR dne 25. ledna 2016 usnesením č. 49.

V oblasti podnikání byl přijat speciální dokument pro implementaci Obecných principů OSN pro byznys a lidská práva, Národní akční plán pro byznys a lidská práva na období 2017-2022 (dále „NAP pro byznys a lidská práva”). Tento dokument byl schválen vládou České republiky dne 23. října 2017,  jenom měsíc před datem konání loňského fóra OSN.

Zprávu o přijetí a navrhované implementaci tohoto plánu představil na Fóru OSN dne 29. listopadu 2017 zástupce Stálé mise ČR při OSN v Ženevě, Jiří Luhan.

Národní akční plán České republiky pro byznys a lidská práva ve svém Úvodu poznamenává: „Dodržování lidských práv je i pro podnikatele morálním závazkem, bez ohledu na to, zda jej státní moc vynucuje.”
 
To znamená, že pro subjekty podnikající na území České republiky existuje povinnost respektovat lidská práva, i kdyby státní moc selhala.  NAP pro byznys a lidská práva jde ještě dál a stanoví, že vláda České republiky „očekává, že české podniky, ať už působí v Česku nebo v zahraničí, respektují a budou při veškeré své činnosti respektovat lidská práva”. Tedy české společnosti by měly respektovat lidská práva i mimo státní území ČR.

Pokud jde o vymezení toho, která konkrétní lidská práva mají být respektována, NAP pro byznys a lidská práva odkazuje, jako na určitý minimální standard, na práva, která plynou ze Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a ze základních úmluv Mezinárodní organizace práce.

Na základě NAP pro byznys a lidská práva má respektování lidských práv pro podnikatele tři aspekty: 1) nedopouštět se porušování lidských práv, 2) nepřispívat k porušování lidských práv a 3) nebýt spojován s porušováním lidských práv. První aspekt předpokládá aktivní jednání podnikatele, kde nepřípustným je například stanovení pracovních podmínek, které mohou ohrožovat zdraví a život zaměstnanců.

Druhý aspekt (nepřispívat k porušování lidských práv) znamená, že se podnikatelský subjekt sám porušení nedopouští, ale svým jednáním jej umožňuje, usnadňuje nebo napomáhá takovému chování, což je také nepřípustné. Poslední, třetí aspekt předpokládá povinnost nebýt spojován s porušováním lidských práv.

Týká se činností jiných osob, o kterých podnik ví a má na ně vliv. Podle NAP pro byznys a lidská práva se jedná kupříkladu o úvěrování těžebního projektu, který vede k trvalým škodám na životním prostředí. Doufejme, že tento plán obdrží podporu ze strany podnikatelských subjektů a umožní zajistit ještě lepší ochranu lidských práv na území České republiky.

Autorka článku: Alla Tymofeyeva